„Potřebujeme investice, včetně investic do zdraví, tak, abychom dělali potřebné množství testů,“ uvedl pro Bloomberg TV ekonom a bývalý ministr financí americké vlády Larry Summers. Současná federální vláda by podle něj měla podpořit i vlády jednotlivých států, jinak hrozí, že „výrazně prohloubí ekonomický útlum“. K tomu by vláda měla dál pomáhat domácnostem a malým firmám „projít tím, čím nyní procházejí“.
Podle Summerse byli američtí spotřebitelé svým způsobem na spotřebním dopingu, ale pokud by nyní nastalo jeho stažení, šlo by o vážnou chybu, která by hospodářství táhla dolů. Na otázku, proč americká ekonomika nyní zaostává za čínskou a evropskou, když v Evropě a Číně nedochází k tak mohutné fiskální stimulaci, ekonom odpověděl: „Protože my jsme neudělali to, co jsme měli udělat, na straně zdravotní péče.“ Je tak „stále třeba kompenzovat ztráty způsobené strachem, ztracenými příjmy a nejistotou, které čelí firmy“.
Evropa a Čína mají podle ekonoma také lepší automatické stabilizátory a zejména systém sociální podpory. V USA se tak s útlumem automaticky nespouští tolik ekonomiku podporujících systémů jako v USA. A Evropa a Čína také před krizí tolik „nedopovaly spotřebu“ a nyní mají větší prostor pro stimulaci. Ekonom se domnívá, že fiskální politika by tak měla být nyní nastavena podle toho, jaká rizika hrozí. Pokud by vláda „utratila příliš mnoho“, přineslo by to nějaké problémy, ale jestliže by fiskální stimulace nebyla dostačující, mohl by přijít další pokles. Vyhnout se dvojitému poklesu a tomu, aby firmy osekaly své investice, by tak mělo být nyní prioritou.
Nedělá současná monetární politika v ekonomice dlouhodobé škody? Summers se podle svých slov tolik neobává toho, že sazby leží tak nízko, i když by byl raději, kdyby stimulaci více táhla fiskální politika. U monetární politiky se pak obává některých konkrétních kroků Fedu, které ovlivňují alokaci kapitálu v ekonomice. Summers se například domnívá, že ekonomika jako celek by potřebovala více akciového kapitálu a méně dluhů, k čemuž současné situace nemusí nahrávat.
Na Bloombergu TV hovořil i Raghuram Rajan, bývalý guvernér Bank of India, který nyní působí na University of Chicago Booth School. Hovořil o tom, že země, které byly prozatím úspěšné v oblasti pandemie, skloubily centralizovaná nařízení a kroky s decentralizovaným přístupem, kdy každý přicházel na to, co je jeho role a jak se má chovat. To podle ekonoma ukazuje, jakým směrem je nejlepší se pohybovat v budoucnu.
Rajan se domnívá, že Fed je odolný vůči tlaku trhů a jestliže nakonec nastane posun k negativním sazbám, bude to rozhodnutí Fedu a ne výsledek tlaku trhů. Rozhodujícím faktorem pak i zde bude vývoj v oblasti pandemie, která významně ovlivňuje rovněž reálnou ekonomiku. Celkově pak čelíme „ohromné nejistotě“, ale ve vedení Fedu zatím není velká podpora pro pokles sazeb do hlubších záporných čísel.
„V jakém bodě umožní Fed trhům, aby řešily problémy s problematickými firmami?“ Tuto otázku si ekonom pokládá s tím, že podle něj se můžeme dostat do situace, kdy „budou existovat neživotaschopné firmy“. Na to, aby odešly z trhu a uvolnily místo jiným, by ale bylo třeba, aby Fed stáhl část své podpory, kterou nyní ekonomice poskytuje. Takové problémy podle něj budeme řešit v případě, že pandemie potrvá delší dobu.
Na toto téma ekonom poukazoval již před časem, kdy hovořil i o nezávislosti Fedu. On sám podle svých slov doufá, že americká centrální banka svou nezávislost neztratí. Nyní ale už „neexistují síly, které k jeho nezávislosti vedly. Ty byly aktivní v osmdesátých letech, kdy probíhal boj s vyšší inflací. „Fed dělá fantastickou práci, ale musí tu být reciproční přístup od vlády, která musí uznávat jeho nezávislost,“ míní ekonom.
Zdroj: Bloomberg