Moderní mezinárodní finanční soustava se vyvinula ze zkázy druhé světové války. Od té doby ji vytrvale utvářejí historické propady – naposledy globální finanční krize roku 2008.
Pandemie COVID-19 dnes globální finanční soustavu podrobuje další náročné zkoušce. Význam regionální finanční spolupráce přitom dále zdůrazňuje bezprecedentní výzva, jíž čelí region ASEAN+3 – deset členů Sdružení států jihovýchodní Asie (Brunej, Kambodža, Indonésie, Laoská LDR, Malajsie, Myanmar, Filipíny, Singapur, Thajsko a Vietnam) plus Čína, Japonsko a Korea.
Od asijské finanční krize roku 1997 ekonomiky ASEAN+3 v oblasti finanční bezpečnosti svědomitě posilují regionální opatření. Každoroční schůzka ministrů financí a guvernérů centrálních bank ASEAN+3 je ústředním bodem regionální spolupráce zaměřené na upevňování hospodářské a finanční odolnosti.
Země ASEAN+3 se v roce 2000 rozhodly za tím účelem zřídit Čiangmaiskou iniciativu (CMI), finanční záchrannou síť regionu. CMI byla sítí bilaterálních swapových uspořádání mezi zeměmi ASEAN+3, jejímž cílem bylo v dobách nouze poskytovat členům likviditu v amerických dolarech a doplňovat finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu.
V březnu 2010, po globální finanční krizi, se CMI vyvinula v Dohodu o multilateralizaci Čiangmaiské iniciativy (CMIM), podle níž budou zúčastněná swapová uspořádání nadále podléhat jednotné dohodě a centralizovanému rozhodovacímu orgánu. Velikost facility CMIM byla stanovena na 120 miliard dolarů.
Od svého zavedení byla dohoda o CMIM dvakrát aktualizována. První dodatek v roce 2014 zdvojnásobil výši ujednání na 240 miliard dolarů a část „odpojenou od MMF“ – maximální částku, jež je členům dostupná bez spolufinancování MMF – zvýšil z 20 % na 30 %.
Druhý dodatek, jehož cílem je podpořit flexibilitu při spolufinancování za využití pomoci od MMF a posílit koordinaci s Fondem, nabyl účinnosti v červnu.
Na svém posledním setkání dne 18. září si ministři financí a guvernéři centrálních bank ASEAN+3 vyměnili názory na globální a regionální ekonomické vyhlídky, jakož i na politické reakce na rizika a výzvy vyplývající z pandemie COVID-19. Během posledních několika měsíců tvůrci politik v regionu zavedli v souvislosti s pandemií mimořádná opatření ve formě cílené fiskální, měnové a úvěrové podpory domácností a firem a dopřávali finanční soustavě regulatorní zdrženlivosti a likviditní podpory.
Za této situace ministři financí a guvernéři centrálních bank ASEAN+3 oznámili včasnou a historickou dohodu na posílení CMIM, která členům dozajista pomůže lépe se vypořádat se zvýšeným rizikem a nejistotou, jež přináší pandemie. Nejnovější vylepšení dohody umožní členům přístup až ke 40 % facility CMIM bez spolufinancování MMF. Nadto se členové dohodli, že formulují možnost využít ke krizovému financování CMIM vedle dolaru vlastní měny, na dobrovolném a poptávkou taženém základě.
Tyto dodatky, které vejdou v účinnost po završení ratifikačního procesu ve všech členských zemích ASEAN+3, dále posílí CMIM jako robustní a spolehlivý mechanismus regionální svépomoci a upevní jeho důležitost a význam v globální síti finanční bezpečnosti.
Důležitou úlohu „důvěryhodného rodinného lékaře“ při podpoře členů uskupení v tomto ohledu hraje Úřad ASEAN+3 pro makroekonomický výzkum (AMRO), založený v roce 2011 s pověřením uskutečňovat regionální makroekonomický dohled a napomáhat realizaci CMIM. V dnešním prostředí je ještě podstatnější mandát AMRO přispívat k regionální ekonomické a finanční stabilitě. Pod vedením Doi Tošinoriho vytváří AMRO včasné analýzy a zprávy o regionálních dopadech pandemie s cílem podporovat tvorbu politik v členských zemích.
Pandemie COVID-19 si od svého propuknutí vyžádala velkou oběť na lidských životech i národních ekonomikách. Tvůrci politik v regionu ASEAN+3 zavedli nezbytná opatření k potlačování dalšího přenosu koronaviru, což nevyhnutelně postihlo ekonomickou aktivitu. Za situace, kdy se globální ekonomika rostoucí měrou propojuje, potvrzují poruchy v mezinárodních dodavatelských řetězcích a potíže sužující mnoho průmyslových odvětví důležitost zmírňování zranitelnosti regionu ekonomickými a finančními šoky. Povzbuzuje nás pokrok CMIM a AMRO coby významných nástrojů k posilování odolnosti našich ekonomik.
Přestože se letos v mnoha ekonomikách předpovídá strmý propad růstu, očekáváme, že ekonomika ASEAN+3 se v nezbytné lhůtě odrazí ode dna – už teď se objevují známky zotavení. Vzhledem k nejistému vývoji pandemie však země ASEAN+3 zůstávají ostražité a ústup od opatření souvisejících s pandemií budeme plánovat s obezřetností, abychom v regionu zabezpečili růst a finanční stabilitu.
Konečně se ministři financí a guvernéři centrálních bank ASEAN+3 zavazují zůstat rezolutní ve svém odhodlání prosazovat otevřený a na pravidlech založený multilaterální systém obchodu a investic a upevňovat regionální spolupráci a integraci.
Asó Taró, bývalý premiér Japonska (2008-09), je japonským vicepremiérem a ministrem financí. Le Minh Hung je guvernér Státní banky Vietnamu. Japonsko a Vietnam společně předsedají Postupu ministrů financí a guvernérů centrálních bank ASEAN+3 v roce 2020.
Copyright: Project Syndicate, 2020.
www.project-syndicate.org