Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Čínský nástup a americká „slabina“

Čínský nástup a americká „slabina“

05.10.2020 17:35

Čína po svém vstupu do Světové obchodní organizace dokázala naplno využít své levné pracovní síly a flexibility (v tom dobrém i horším slova smyslu) a penetrovala velkou část světových trhů. Významně změnila tok zboží, kapitálu a zaměstnanosti v některých sektorech ve světě, proti čemuž se začali postupně bouřit Američané a někteří další. Letošní rok podle dat z posledních měsíců přinesl tomuto příběhu poměrně zajímavý prvek, kterému bych se dnes rád věnoval.

Čínský nástup


Následující graf ukazuje vývoj čínských exportů rozdělených na textil a zboží medicínské povahy, na počítače a vše ostatní. Propad exportů z počátku roku byl dán zejména poslední kategorií. U ní se situace postupně zlepšovala, v srpnu již dosahovala výrazně pozitivního růstu. Nicméně celý obrat byl až doposud tažen zejména textilem, medicínou a počítači (ekonom Adam Tooze v souvislosti s nimi uvažuje o vlivu přesunu vzdělávání ze škol domů):
graf Čína ekonomika
Zdroj: Twitter


Ekonom Michael Pettis před časem na stránkách Foreign Policy vysvětloval základní mechanismus globálních (ne)rovnováh (exporty/importy/toky kapitálu), jejich vztah k dolaru a americké ekonomice. Je to téma, kterého se tu občas dotknu i já a původně jsem tak nechtěl tuto úvahu pana Pettise zde prezentovat. Výše uvedený čínský exportní nástup jí ale zajímavým způsobem rozšiřuje.

Americká „slabina“

Tok kapitálu a zboží ve světě vypadá zjednodušeně řečeno následovně: Některé země více vyrábí než samy spotřebují, tudíž vyváží do zbytku světa. Na to, aby si zbytek světa mohl koupit jejich zboží, mu musí ony přebytkové země půjčit. Což také činí, protože ona nerovnost „výroba > spotřeba“ zároveň znamená, že v nich jsou příjmy vyšší než výdaje. To jest, v těchto zemích rostou úspory, ony je investují do zahraniční (nakupují tam dluhopisy, akcie, reality...). A tím poskytují zdroje zahraničním zemím, aby si mohly kupovat jejich zboží, popřípadě služby.

To je v podstatě technický popis bez hodnocení, asi jako když chceme popsat, jak funguje motor. Typickou přebytkovou zemí je již dlouho Německo, bývala jí Čína, typickou deficitní zemí jsou Spojené státy. Takže právě do nich proudí velká část německých, čínských a podobných úspor (v praxi z velké části nákupy US vládních obligací). Ty financují americké nákupy čínského zboží (viz graf), nákupy BMW, Mercedesů, strojírenských výrobků z Německa a tak dále.

Ono hodnocení tohoto procesu a kauzalit pak dost záleží na tom, zda žijeme ve světě, který má tendenci trpět nedostatečnou poptávkou. Pokud ano, (podle mne a nejen mne hodně pravděpodobné), pak popsaný proces znamená, že Německo, Čína a jim podobní dokážou stáhnout část poptávky (a tudíž pracovní místa) k sobě domů odjinud. Což by se nelíbilo Američanům a jim podobným. Otázka pak je, jak to Němci, Číňané a další dělají.

Zde se dostávám ke zmíněnému článku pana Pettise. Ten poukazuje na to, že tak lze činit buď přes měnový kurz (snahy o oslabení měny – nemusíme připomínat celou diskusi ohledně měnových potyček, kterých jsme se sami aktivně účastnili). A další možností je široká škála nástrojů jdoucích od dotací, ignorování mezinárodních standardů, ignorování dopadu výroby na životní prostředí, politika negativního tlaku na mzdy a vše další, což zvyšuje konkurenceschopnost domácího zboží.

Pan Pettis v této souvislosti poukazuje na omyl, kterého se podle něj dopouští řada ekonomů, kteří tvrdí, že Američané potřebují kvůli svým nízkým úsporám úspory ze zahraničí, aby financovaly jejich spotřebu (či vládní výdaje). Jenže kauzalita je u této „americké slabiny“ podle ekonoma obrácená: Je to příliv kapitálu ze zahraničí, co tlačí dolů americké úspory. Mechanismů za tímto procesem je více, od tlaku na posilování dolaru, přes tlak na vyšší nezaměstnanost až po tlak na růst cen amerických aktiv (tudíž zvyšování sklonu k utrácení).

Já bych celý proces a tvorbu (ne)rovnováh popsal spíše tak, že se na něm podílí rukou společnou a nerozdílnou obě strany. Jde vlastně jen o rozšíření faktu, že i dluh tak, jak jej většinou známe, vzniká jak rukou věřitele, tak rukou dlužníka (a též zaniká oběma rukama*). Onen na počátku uvedený graf pak může ukazovat, že čínská „ruka“ dovede velmi rychle reagovat na vývoj ve světě a na posuny poptávky. U ruky německé bychom zase ke všem výše zmíněným přednostem mohli přidat to, nakolik je její konkurenceschopnost dána faktorem „Made in Germany“..

Obecně řečeno, i zde by se musely překlopit všechny toky, které vedly k vzniku dluhů. A to znamená změny jak u dlužníků, tak u věřitelů. Na úrovni lidí tato „spolupráce“ na splacení dluhu znamená pouze to, že dlužník splácí a věřitel je ochoten jeho splátky přijmout. Druhá část se přitom pochopitelně považuje za samozřejmou. Na úrovni zemí/celé společnosti ale tato ochota přijmout splátky znamená právě ochotu/důvod začít jako celek více spotřebovávat, utrácet, méně spořit, méně si dovážet zaměstnanost ze zahraničí.

 

*Co to v tomto kontextu znamená v praxi? Pokud si například vezmeme Německo, tak to kvůli popsanému mechanismu a své exportní síle drží pohledávky za řadou zahraničních zemí – fakticky jim půjčilo a dál mohutně půjčuje na nákupy německé produkce. Pokud mají být tyto pohledávky někdy splaceny, musí naopak zahraniční dlužníci začít posílat své úspory do Německa namísto toho, aby německé úspory proudily k nim. To by ale neznamenalo nic jiného, než že by Německo muselo více zboží dovážet a méně vyvážet. Tedy by také muselo přestat s „dovozem“ pracovních míst ze zahraničí a muselo by je začít exportovat. 


Čtěte více:

Bloomberg: Jsou baterie obchodní válkou, kterou už Čína vyhrála?
28.09.2020 8:21
Příští léto by z výrobní linky v továrně na lithium-iontové baterie v ...
Trump zasáhl sankcemi vůči čínské SMIC (-8 %) srdce tamního čipového průmyslu
28.09.2020 9:37
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zavedla restrikce ...
Volby v USA budou klidné, inflace se bude roky držet pod 2 %
01.10.2020 15:02
Americké volby by mohly skončit i nehezkým způsobem, ale nejpravděpodo...
Perly týdne: Začal nový býčí trh, rotace je na spadnutí a u nás platíme na (ne)dálnicích
02.10.2020 13:46
Roubini přišel s dalším varováním, ale jiní se domnívají, že začal dal...

Váš názor
  • A co jiného mají ti Němci dělat?
    05.10.2020 22:40

    Úvodní graf demonstruje závislost zbytku světa na kapacitě v krátkém čase. Co je nezbytné, musí se odtamtud přivézt. Home office je líbivý částečný argument. Pokud jde o kategorii vše ostatní, pak podle grafu za propadem a vzestupem stojí politika (nechceme již dále dovážet) a covid (nemůžeme právě teď dovážet). Vzestup je jenom zdánlivý. Jde o dočasné překrytí utlumené produkce ve zbytku světa disponibilními kapacitami v Číně, protože objektivně zbytek světa právě učinil lockdown. Dokonce graf časově vypovídá spíš obrácené garde, a to že lockdown v Číně měl za následek nemožnost exportu do zbytku světa. Bude zajímavé sledovat vývoj dalších měsíců. ------ Nerovnováhy: Americká slabina není slabina. Jednoduše průměrný Američan je chudák oproti průměrnému Němci, ale snad je na tom Američan průměrně lépe, než včerejší migrant do Evropy s touhou zakotvit v SRN. Spotřebu na úrovni 2/3 produktu táhne menší procento střední vrstvy Američanů a větší procento střední vrstvy Němců (dobře placených zaměstnanců). EU jako celek je pro US+Commonwealth něco jako červený hadr, pokud jde o sociální sounáležitost. ------ Zajímavý je fakt, že v případě covid-19 je právě nyní Německo zcela jinde než my u nás. Nefandím jim, ale nám! Fakticky však umějí udělat něco jinak než zbytek světa. Nejspíš dokážou své dlouhodobě naakumulované úspory investovat a nasměrovat správným způsobem a potřebným tempem právě tam, kde je to nutné. Bez ohledu na politiku a ideologii, jen čistě ekonomicky.
    Mudr.c
Aktuální komentáře
24.11.2020
22:14Wall Street si připsala další zisky, Dow Jones poprvé nad 30.000 body  
22:06Amerika po volbách, covid vs. vakcína i aktuální akciové tipy. Inspirujte se na webináři 25. listopadu!
18:34Nejpředraženější akcie na současném trhu
17:03DPA:Německo se chystá v prosinci poskytnout firmám 17 miliard eur
16:56Výhled nerušeného růstu a podpory udržuje optimismus na trzích  
16:25Bitcoin: Příští rok už za 100.000 USD?
15:46IATA zhoršila odhad ztráty aerolinek na 157 miliard USD
15:10JPMorgan: Z akcií uteče přes 300 miliard dolarů
13:16Fidelity: Vliv prezidenta Bidena na technologické trhy
12:19Cyber Punk, už za chvíli? (komentář analytika)  
12:01Pražská burza spustí novinku: Obchodování za závěrečnou cenu
11:21Trump dal pokyn k předání moci, Biden chce na ministerstvu financí Yellenovou
10:43Šéf Tesly Musk předstihl v žebříčku miliardářů Billa Gatese
10:25Evropská komise neproplatí dotaci 100 milionů korun pro linku toastů Penamu. Nešlo o inovaci, vzkazuje
9:59Revoluce na německém akciovém trhu: DAX dostane deset nových členů a mění pravidla
9:48Petr Dufek: Nálada v ekonomice se dál zhoršuje
9:45Příznivé zprávy o epidemii i politice. Akcie a euro rostou  
9:43Evropská komise chce zjednodušit přístup ke generickým lékům
9:35Poslanecká sněmovna schválila daňový balíček na rok 2021. Jaké změny nás čekají?
9:15Rozbřesk: Průmysl brzdí pád evropské ekonomiky, Yellenová americkou ministryní financí?

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
0:00Autodesk Inc (10/20 Q3, Aft-mkt)
0:00Best Buy Co Inc (10/20 Q3, Bef-mkt)
0:00Dell Technologies Inc (10/20 Q3, Aft-mkt)
0:00Dollar Tree Inc (10/20 Q3, Bef-mkt)
0:00HP Inc (10/20 Q4, Aft-mkt)
0:00Tiffany & Co (10/20 Q3)
0:00VMware Inc (10/20 Q3, Aft-mkt)
8:00DE - HDP, q/q
10:00DE - Index podnikatelského klimatu Ifo
12:45Medtronic PLC (10/20 Q2)
14:00Analog Devices Inc (10/20 Q4)
16:00USA - Index spotř. důvěry Conference Board
22:15Gap Inc/The (10/20 Q3)