Bloomberg Green přinesl rozhovor s řadou ředitelů velkých energetických firem, které se musí popasovat s trendem příklonu k zeleným energiím. Zazněl i názor, že jakákoliv větší energetická transformace musí zahrnovat zachytávání uhlíku z atmosféry. „A muž, který odstranil uhlík z aut, jej nyní chce stáhnout i ze vzduchu,“ tvrdí Bloomberg Green s tím, že tímto mužem je zakladatel Tesly Elon Musk.
Musk totiž oznámil, že věnuje 100 milionů dolarů tomu, kdo přijde s nejlepší technologií zachytávání a ukládání uhlíku z atmosféry. To by mohlo podle některých názorů přilákat investory i vědce a pomoci rozvoji těchto technologií. Bloomberg k tomu uvedl, že i kdybychom dokázali přejít na bezemisní technologie, je otázkou, co s emisemi, které již byly do atmosféry vypuštěny. Jaké jsou dostupné technologie?
V první řadě je možností pěstovat více stromů. Podle odhadů by to mohlo výrazně přispět k dosažení klimatických cílů definovaných v pařížských dohodách. Jenže stromy potřebují půdu a pokud by skutečně měly přinést větší efekt, musela by být podle Bloombergu osazena území odpovídající svou rozlohou asi trojnásobku rozlohy Indie. Vedle výsadby stromů je tu zmíněné zachytávání a uskladnění uhlíku.
Tato technologie obvykle uhlík zachytí, stlačí a uskladní pod zemí, například ve starých ropných vrtech. Alternativou je takzvaná CDR technologie. Ta zachytává oxid uhličitý a ihned jej používá například v některých průmyslových podnicích. Problémem tu je ale náklad takto získaného uhlíku. Podle švýcarské společnosti ClimeWorks se cena pohybuje mezi 600 – 800 dolary za tunu oxidu uhličitého. Bloomberg tvrdí, že nakonec budou muset být využity všechny možné postupy a technologie, včetně těch, které používají některé minerály k tomu, aby měnily oxid uhličitý ze vzduchu na minerály uhlíku. Ty následně mohou být využity v zemědělství.
Marcius Extavour, který se zabývá popsanými technologiemi, pro Bloomberg Green uvedl, že Muskův krok přivede do odvětví pozornost investorů i vědců. Nápadů je přitom podle něj dost, jde o to, které jsou uplatnitelné v praxi, které je možné používat ve velkém měřítku a za přijatelných nákladů. Nyní jsme přitom stále vzdáleni tomu, abychom měli potřebné kapacity pro splnění našich cílů. Například Mezinárodní panel pro změnu klimatu IPCC tvrdí, že do roku 2100 musíme z atmosféry odstranit 100 – 1000 gigatun oxidu uhličitého.
Samantha McCullochová z Mezinárodní energetické agentury IEA zase pro Bloomberg uvedla, že nyní se na komerční bázi používají kapacity, které zachytí asi 40 milionů tun oxidu uhličitého ročně. Globální energetika přitom ročně do ovzduší vypustí přibližně 33 – 34 miliard tun, takže zachytávání hraje stále marginální roli. Pomoci by mimo jiné mohla politika nové americké vlády.
Podle Bloombergu si někteří zelení aktivisté spojují zachytávání uhlíku s ropnými firmami a hledí na ně proto negativně, ale McCullochová uvedla, že jde o technologie univerzální. Například výroba cementu podle ní generuje asi 7 % globálních emisí oxidu uhličitého, což je přibližně 2,5krát více než letecká doprava. Taková odvětví by měla zachytávání uhlíku využívat mnohem více.
Bloomberg dodal, že velké ropné firmy nazývané „Big Oil“ se snaží změnit svou image. Už o sobě nehovoří jako o ropných společnostech, ale jako o energetických společnostech. Nicméně ceny jejich akcií žádným boomem neprochází – následující graf ukazuje, jak klesá podíl kapitalizace těchto společností na celkové kapitalizaci amerického trhu:
![ropa <a class=]()
komodita komodity Patria" src="/Fotobank/bea794d6-a064-4ef8-a272-331f72e7907a?width=500&height=338&action=Resize&position=Center" />
Vicky Hollubová, která stojí v čele společnosti Occidental, pro Bloomberg Green uvedla, že technologie zachytávání uhlíku jí budou přinášet zisky proto, že umožní zvýšit těžbu ropy. Navíc je o ně znát zájem z jiných odvětví a firem, které se také snaží o snížení své uhlíkové stopy. Příkladem mohou být letecké společnosti, ale ředitelka rovněž zmínila technologické firmy, které také využívají hodně energie. „Nebojím se přechodu od ropy a zemního plynu, protože my jsme součástí tohoto přechodu,“ dodala Hollubová. Podle ní bude její firma za 15 – 20 let generovat více toku hotovosti z „managementu uhlíku“ než z ropy a zemního plynu.
Zdroj: Bloomberg Green, Youtube