Skupina ČEZ loni zvedla očištěný čistý zisk meziročně o 21 % na 22,8 miliardy Kč, sama ve své prognóze počítala s 23 miliardami. Provozní zisk před odpisy EBITDA dosáhl 64,8 mld. Kč a meziročně vzrostl o 8 %. Zvýšení energetická skupina vysvětluje zejména růstem realizačních cen vyrobené elektřiny díky předprodeji na velkoobchodním trhu a díky stabilnímu provozu jaderných zdrojů. Oznámila to dnes firma. V samotném čtvrtém čtvrtletí loňského roku hospodařila s účetní ztrátou a očištěný čistý zisk skončil pod tržním odhadem, vyplývá dále z dnes představených výsledků. Akcie společnosti na pražské burze v úvodu obchodování klesají, naposledy o 0,6 %.
Čistý zisk skupiny loni meziročně klesl o 62 % na 5,5 mld. Kč v důsledku vyšší tvorby opravných položek v souvislosti s prodejem rumunských aktiv, ale také kvůli horším podmínkám pro uhelnou energetiku a rekordnímu růstu cen emisních povolenek. Negativní dopady pandemie nemoci covid-19 skupina vyčíslila zhruba na 3 miliardy Kč. Podařilo se je podle ČEZ plně nahradit především vyššími zisky z obchodování a poklesem nákladů. Provozní výnosy loni vzrostly o 4 % na 213,7 mld. Kč
Výroba elektřiny v roce 2020 vzrostla u takzvané nové energetiky, tedy u obnovitelných zdrojů, a to o 4 %. Přispěly k tomu podle ČEZ lepší povětrnostní podmínky v zahraničí. Naopak u tradičních zdrojů výroba o 6 % klesla. U výroby elektřiny z uhlí pokles dosáhl 16 %, zejména kvůli růstu cen emisních povolenek a útlumu uhelných elektráren. Loni ke 30. červnu například ukončila provoz po 53 letech od dostavby hnědouhelná elektrárna Prunéřov I. na Chomutovsku. Hnědouhelnou elektrárnu Mělník III plánuje ČEZ odstavit v létě, předběžný termín je polovina srpna. Letos pfirma rozhodne také o osudu černouhelné elektrárny Dětmarovice, která primárně využívá uhlí z končícího OKD.
Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZ loni meziročně poklesla o 3,3 %. Za poklesem podle skupiny stála epidemie covidu-19. Kvůli epidemii stát loni opakovaně omezil obchod, služby nebo cestování a řada zaměstnanců firem začala pracovat z domova. Spotřeba u velkých podniků v roce 2020 podle ČEZ klesla dokonce o 7,5 procenta, zatímco spotřeba domácností naopak o 5,4 % vzrostla.
Letos "bychom neměli vidět další rok meziročního poklesu spotřeby elektřiny," uvedl na tiskové konferenci Pavel Cyrani, ředitel divize obchod a strategie. Na straně firemních zákazníků by se podle něj měla situace zlepšit. Pokud jde o domácnosti, tak k mírnému nárůstu spotřeby by letos, odmyšleno od případných teplotních výkyvů, mohlo dojít i u nich, jakkoli případný návrat lidí z home office na pracoviště v druhé polovině roku by na domácí spotřebu mohl mít mírný negativní efekt.
Investice do pořízení dlouhodobého majetku loni dosáhly 31,2 mld. Kč, meziročně se zvýšily o 1,4 mld. Kč. Nejvíce investic směřovalo do distribuční sítě v České republice.
Ke konci loňského roku měl ČEZ prodáno 89 % letošní výroby za průměrnou cenu 45,9 EUR/MWh a 56 % výroby roku 2022 za průměrnou cenu 47,0 EUR/MWh:
Čtvrté čtvrtletí
V samotném čtvrtém čtvrtletí dosáhl provozní zisk EBITDA 13,9 mld. Kč proti konsensuálnímu odhadu 13,5 mld. Kč. Patria Finance očekávala výsledek 13 miliard Kč. Čistá ztráta v reportovaném kvartálu dosáhla -8,1 miliardy Kč. Konsensus byl nastaven na -2,9 miliardy Kč, Patria Finance očekávala účetní ztrátu -5,4 miliardy. Očištěný čistý zisk dosáhl 4,1 miliardy. Konsensus byl nastaven na 4,5 miliardy a Patria Finance očekávala výsledek 4,3 miliardy Kč.
Vývoj divestic
Polostátní firma zahájila proces prodej uhelných aktiv v Polsku. V prosinci obdržela pět nezávazných nabídek. Do další fáze postoupili čtyři zájemci. V dubnu tohoto roku firma očekává závazné nabídky.
"Druhá fáze bude ukončena podáním závazných nabídek ve druhém čtvrtletí 2021," uvedl dnes generální ředitel ČEZ Daniel Beneš na tiskové konferenci. ČEZ loni oznámil, že začal hledat zájemce o svých pět polských firem. Jsou mezi nimi i černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów, které jsou zároveň teplárnami.
Vypořádání dlouhotrvající bulharské transakce očekává firma do 30. června poté, co bulharský energetický regulátor udělil v lednu skupině Eurohold souhlas s prodejem aktiv ČEZu v Bulharsku. Pokračuje také mezinárodní arbitáž proti bulharské republice ze strany ČEZ o stovky milionů eur kvůli zásahům, které podle firmy poškozovaly její podnikání. Arbitrážní nárok ale není předmětem zmíněného prodeje aktiv. Rozhodčí tribunál v této arbitráži potvrdil tento měsíc oprávněnost vedení arbitráže v rámci současné jurisdikce, a tím posun do další fáze. V něm bude posuzováno meritum sporu.
"Na začátku března rozhodčí tribunál potvrdil oprávněnost vedení arbitráže v rámci současné jurisdikce, a tím posun do další fáze, ve které bude posuzováno meritum sporu," uvedl dnes Beneš.
Nejvýznamnější divestiční transakcí je pro ČEZ ale podle jeho slov prodej rumunských aktiv. Ten bude podle firmy vypořádán 31. března 2021, včetně úhrady kupní ceny. Kupujícím je společnost MIRA, přičemž konsorcium vlastníků pod vedením kupujícího fondu MIRA je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku. Finální cenu ČEZ nezveřejnil, smlouvu o prodeji firmy uzavřely loni v říjnu. Analytici odhadovali, že ČEZ za prodej získal 25 až 30 miliard korun. Opravné položky k dlouhodobému majetku v Rumunsku loni dosáhly 9,5 miliardy Kč, což se kromě jiného teké podílelo na očištění čistého zisku za rok 2020 celkem o 13 miliard Kč.
Dividenda
Z prodejů vybraných aktiv skupina očekává „významné prostředky“, které jednak přispějí ke snížení dluhu, ale také budou využity na rozvojové investice v ČR a ve stabilních zemích a krátkodobě umožní vyšší dividendu pro akcionáře, uvedl během tiskové konference generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Návrh dividendy představenstvo zveřejní na přelomu dubna a května, respektive spíše v první polovině května, v červnu o ní bude rozhodovat valná hromada, připomněl.
„Je asi zřejmé, že letos se dá čekat, že bude složka dividendy řádná a bude tam nějaká složka mimořádná, takže se dostaneme přes 100 %,“ uvedl Beneš na dotaz Patria.cz. Více se k věci ale vyjadřovat nechtěl.
Výhled na rok 2021
Vypořádání prodejů aktiv v Rumunsku, v Bulharsku a v Polsku ovlivní také výsledný zisk roku 2021. "Celoroční provozní zisk před odpisy EBITDA z těchto aktiv se předpokládá na úrovni 6 mld. Kč, dopad do výsledků Skupiny ČEZ bude dán datem prodeje. EBITDA ze strategických aktiv očekáváme na úrovni 54 - 57 mld. Kč. Čistý zisk Skupiny ČEZ očekáváme na úrovni 17 – 20 mld. Kč,“ uvedl v tiskové zprávě člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák. „Meziročně dojde jednak nárůstu realizačních cen vyrobené elektřiny díky růstu cen na velkoobchodním trhu. Dále předpokládáme vyšší výrobu v jaderných elektrárnách a věříme ve stabilizaci segmentu Prodej po negativních dopadech covidu-19 na firemní zákazníky.“ Negativně podle něj bude působit zejména sílící tlak na uhelné elektrárny a růst nákladů na emisní povolenky.
Výkonnost akcií za posledních 5 let ukazuje následující graf. V pondělí akcie v závěru obchodování stagnovaly na 541 Kč za akcii.
Zdroje: ČEZ, Patria.cz, Reuters, ČTK