V rámci plánu na mohutné investice do infrastruktury se v USA hovoří i o vybudování sítě vysokorychlostních vlaků. Randal O’Toole z Cato Institute se ovšem k tomuto nápadu staví odmítavě. Zejména proto, že takový program by výrazně zvýšil zadlužení vlády a vyžadoval by mohutné investice do nové infrastruktury v době, kdy jen stávající tratě vyžadují asi 200 miliard dolarů na svou obnovu a údržbu.
Zastánci zmíněného plánu mohou poukazovat na rozvoj vysokorychlostních vlaků, který nastal v Japonsku v šedesátých letech. O’Toole ale míní, že situace v současných Spojených státech je úplně jiná. Jednak je dnes mnohem menší rozdíl mezi cenami jízdenek na vlak a letenek. A v Japonsku již před vybudováním tratí jezdilo mnoho lidí vlakem a nové tratě tak měly jisté zákazníky. V USA by ale muselo dojít k obrovské změně v tom, jak jsou lidé zvyklí cestovat.
Zastánci vysokorychlostních tratí je podle ekonoma často porovnávají se systémem amerických dálnic. Ty jsou ale podle jeho názoru mnohem méně náročné na investice, a to jak při jejich stavbě, tak co se týče údržby. Dálnice mezi jednotlivými státy pak tvoří přibližně jen 1,2 % celkové délky rychlostních silnic v zemi, ale probíhá po nich asi 20 % dopravy, a to jak osobní, tak nákladní. Podle ekonoma by něco podobného bylo u vysokorychlostních železnic nepravděpodobné.
Pochybné jsou údajně i argumenty, podle kterých je vysokorychlostní železnice efektivní z hlediska spotřebované energie. Ekonom poukazuje na to, že vlak pohybující se rychlostí kolem 220 mil za hodinu potřebuje na ujetí dané vzdálenosti mnohem více energie než tradiční vlaky s rychlostí 60 – 80 mil za hodinu. Například The East Japan Railway Company, která provozuje jak rychlovlaky, tak vlaky běžné, udává, že ty první potřebují na jeden kilometr o 57 % více energie. Pokud pak srovnáváme vysokorychlostní vlaky s letadly, je nutno brát do úvahy to, že v USA jsou letadla mnohem více vytížena než vlaky.
Ekonom přidává ještě řadu argumentů proti vysokorychlostním tratím v USA, včetně toho, že podobné rozsáhlé projekty mohou souviset s politickou korupcí. A uzavírá vše s tím, že tato technologie je pomalejší než létání, méně pohodlná než cesta autem a dražší než obojí. A její přínosy v oblasti životního prostředí jsou pochybné, protože auta i letadla mají stále menší spotřebu paliva.
Zdroj: Cato Institute