Světu se Bidenův návrh na globální daň nelíbí

Návrh administrativy amerického prezidenta Joea Bidena využít režimu nové globální daně jako politického a ekonomického krytí pro své vlastní zvyšování daní ve Spojených státech už naráží na problémy. To je skutečný význam toho domnělého průlomu v jednání, v němž americká ministryně financí Janet Yellenová navrhla, aby ve světě existovala minimální daň 15 procent ze zisků globálních firem. Ve svém komentáři to píše redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).

Yellenová teď říká, že Washington by mohl přistoupit na 15procentní daň. Spor se ale vede o efektivní daňovou sazbu, kterou vlády budou muset od firem vyžadovat na základě pokynů dojednaných mezi členskými zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Bidenova vláda doufala, že v OECD prosadí sazbu 21 procent, kterou chce prezident zatížit globální zisky amerických firem. Celkově se Biden chystá firmám v USA daň zvýšit až na 28 procent. Pokud by v OECD Bidenův návrh uspěl, znamenalo by to, že zahraniční firmy nebudou mít proti těm americkým tak výrazné daňové zvýhodnění, i když by efektivní daňová sazby podle Bidenových představ byla o několik procentních bodů vyšší.

"Ale jak už jsme poznamenali, i vlády v Evropě, které jsou s daněmi spokojené, neviděly potřebu Washington chránit před dopady jeho vlastní daňové politiky. Nikdy nebylo pravděpodobné, že 21procentní sazba daně uspěje," píše v komentáři WSJ.

Stačit možná nebude ani nová snaha prosadit 15procentní daň. Vyjednavači OECD budou pořád muset překonat odpor vlád zemí s nízkým zdaněním, jako je Irsko, kde je maximální daň ze zisku firem 12,5 procenta, a Maďarsko, kde je tato daň na devíti procentech. U dřívějších jednání bylo pravděpodobnější, že se dohodne sazba blízko 13 procent, aby se zmírnily námitky právě takových zemí.

Jakákoliv dohoda o minimální sazbě daně z globálních příjmů firem bude pravděpodobně záviset i na přijetí samostatných globálních pravidel pro zdanění amerických technologických firem poskytujících digitální služby. Zdá se, že ministryně Yellenová je ochotna některé americké firmy obětovat - a s nimi i budoucí příjmy státní pokladny plynoucí od těchto plátců - výměnou za dohodu o minimální dani. Z technických důvodů by ale v Senátu pak také potřebovala prosadit jednu nebo dvě daňové dohody u digitální daně, zatímco jiné vlády by při tom čekání mohly jen velmi pomalu zavádět plán minimálního zdanění. A to by mohlo trvat i roky.

Biden doufal, že se schová za nová pravidla o globálním zdanění, aby byly méně nápadné následky jeho domácí daňové politiky, které působí proti růstu. A aby americké firmy čelily menšímu konkurenčnímu znevýhodnění proti zahraničním soupeřům. "Ukazuje se ale, že to je špatný plán a že Kongres by měl vypracovat nový," uzavírá svůj komentář redakční rada amerického deníku.