USA a Evropa - proč se vlastně porovnávat?

Ve Spojených státech se opět objevuje debata o tom, zda by to tam nemělo více vypadat tak, jako v Evropě. Je to jen můj dojem, ale nezdá se mi, že by zrcadlová debata probíhala v Evropě. I když určité „specializované“ úvahy tu samozřejmě jsou a týkají se třeba flexibility trhu práce. Ona americká verze má někdy až bizardní formu, jako příklad můžeme brát „reportáž“ Fox News z roku 2018 týkající se toho, že „je něco shnilého ve státě Dánském“. Ono je to ale s tím porovnáváním vždycky ošemetné. 

Ona americká diskuse „jako v Evropě“ se nyní asi zase rozjíždí s tím, jak se změnila americká vláda. A před pár dny do ní přispěl i ekonom John Cochrane a to následujícím grafem. Srovnává vývoj produktu na hlavu v USA a ve vybraných evropských zemích:
 
Zdroj: WB, Marginal Revolution, John Cochrane

Některé z oněch vybraných zemí se vzdalovaly americkému standardu již před rokem 2008, ten pak nastartoval jednoznačné rozevírání nůžek. Namítnout bychom mohli, že v grafu není třeba Německo, či Nizozemí, tedy země, které by mohly aspirovat na lepší výkony, než třeba periferie eurozóny. A všimnout si můžeme i toho, že křivky evropských zemí jsou znatelně volatilnější, než křivka americká. Může to být tím, že všechny jsou v dolarech, což sebou může nést i určité zkreslení celkového obrázku.

Druhý dnešní graf eliminuje ony potenciálně slabé stránky uvedeného srovnání – je v paritě kupní síly a zahrnuje i Německo:

 
Zdroj: John Cochrane

Druhý graf již přece jen vyznívá trochu jinak. Mohli bychom tak třeba říci, že namísto plošných úvah o euroskleróze (které doprovázely graf první) se spíše dá říci, že část Evropy je na tom porovnatelně s USA. A část ne, což může ukazovat (jak zněla jedna reakce na úvahu pana Cochraneho), že osud evropských zemí tkví stále zejména v jejich vlastních rukou. A zmínit mohu také to, že rozdíly v zemích eurozóny se rozšiřují, což je z hlediska monetární unie určitým oříškem.

Pitvat bychom mohli téma dál, třeba s tím, že v Evropě je obecně nižší rozdíl v příjmech a bohatství. Takže produkty na hlavu v USA a zde jsou ohledně srovnávání nějakého obecnějšího ekonomického blahobytu trochu hrušky a jablka. Není ale mým cílem z výše uvedeného vytěžit nějaký závěr o tom, „kdo je lepší“. Spíše se ptám, proč se vlastně porovnávat? 

Na závěr následující graf, který může implikovat jakousi predikci vývoje v celé ekonomice (ISM) podle vývoje cen stavebního dřeva (jedné z nejsledovanějších komodit současnosti):

 
Zdroj: Twitter