Ropa a plyn hned na počátku nového týdne zažily ďábelskou seanci poté, co se objevily zprávy o jednání o zákazu dovozů ruské ropy a plynu ze strany Západu. Cena Brentu se dostala dokonce ke 140 USD/barel, tedy nejvýše od roku 2008. Cena zemního plynu "přepočtená" na cenu ropy dokonce nad 600 (!) dolarů. Trhy se sice v podvečer částečně uklidnily - nejdůležitější zprávou byl asi zamítavý postoj Německa k embargu - a Brent se vrátil asi ke 120 USD/barel. I tak ale tato cenová úroveň znamená meziročně dramaticky dražší ropu.
Ekonomové v souvislosti s děním na Ukrajině nicméně asi nejvíce pozornosti věnují právě energetickým surovinám, respektive vyhodnocení nepříznivých dopadů drahé ropy a plynu. To je zcela přirozené, neboť energie jsou všudypřítomné a hýbou nejen cenami benzínu a nafty na čerpacích stanicích. Při tak divokých pohybech, které sledujeme v těchto dnech, dojde bezpochyby k průsaku i do ostatních částí spotřebitelského koše, a to včetně cen potravin. Ty navíc dostávají přímý zásah v podobě faktického zastavení exportu z Ruska a Ukrajiny a letošní úroda bude bezpochyby také silně ovlivněna tím, co se na Ukrajině právě děje. A to je problém, který se citelně dotkne zejména rozvíjejících se zemí.
Dokonce i v bohaté Evropě totiž tvoří potraviny velmi významnou část spotřebního koše (tedy útrat jakési průměrné domácnosti), v průměru za eurozónu je to například asi 20 %. V Turecku je to pak například 25 % a v Egyptě, v jehož případě tvoří ruská a ukrajinská pšenice drtivou většinu dovozů, je to asi 33 % (před COVIDem to bylo kolem 40 %). S takovou vahou pak samozřejmě stačí i výrazně kosmetičtější pohyby k tomu, aby s celkovou inflací ceny potravin pořádně zahýbaly. Pohyby, které vidíme teď a které se navíc netýkají jen "spotové" ceny, ale i termínových kontraktů. Takže lze čekat vysokou, ale i déle trvající inflaci. Tím pádem i růst nespokojenosti obyvatel. Připomeňme, že drahé potraviny se považují za jeden ze spouštěčů Arabského jara...
*** TRHY ***
Koruna
Koruna se na počátku nového týdne držela plus mínus na úrovních z konce týdne minulého. Prostor pro výraznější ztráty je shora zjevně omezen intervencemi ČNB. Pohybu dolů naopak brání přetrvávající globální napětí.
Zahraniční forex
Eurodolar se stabilizoval na úrovni 1,09, když euro i v paritě se švýcarským frankem již dále neoslabuje, a to navzdory tomu, že Rusko (západní Evropě) poprvé pohrozilo, že uvalí embargo na vývoz plynu (efektivně vypne Nord Stream I.).
Zdá se, že dalším důležitým mezníkem může být čtvrtek, kdy bude nejen zasedat ECB a bude zveřejněna americká inflace (za únor), ale v Turecku se také sejde ruský a ukrajinský ministr zahraničí.
Zlotý je stejně jako ostatní měny v Evropě těžce zkoušenou měnou, když všichni dobře vědí, že Polsko je hlavním asistujícím konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Drastické oslabení polské měny samozřejmě zkomplikovalo situaci NBP, která již před ruskou invazí musela čelit velmi vysoké inflaci. Dnes zasedá NBP a ještě v pátek se všeobecně očekávalo, že zvedne sazby “jen” o 50 bazických bodů. Nicméně v situaci, kdy pár EUR/PLN atakuje neuvěřitelnou hodnotu 5,0 a páteční devizová intervence nezabrala, si lze představit agresivnější počínání. Pokud dnes zvýší svoji hlavní úrokovou sazbu o +100 (a více) bazických bodů, tak to nebude moc velké překvapení.
Ropa
Ropa včera vyskočila kvůli vyhlídce na zákaz ruských dodávek, přičemž cena ropy Brent vzrostla až na 139 dolarů za barel, než se obchodovala blíže 125 dolarům.