Ani třetí kolo rozhovorů mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači o ukončení bojů na Ukrajině v pondělí nepřineslo zásadní posun. Rusko se stalo zemí, proti které světové společenství uvalilo nejvíce sankcí na světě. Americká společnost pozastavila veškerou obchodní činnost v Rusku a ruská vládní strana Jednotné Rusko navrhla znárodnit výrobní závody západních společností, které během ruské invaze na Ukrajinu ohlásily, že odcházejí z Ruska. Světová banka (SB) uvedla, že její výkonná rada v pondělí schválila balíček půjček a grantů ve výši 723 milionů dolarů Ukrajině.
Tématem jednání mezi Ukrajinou a Ruskem byly mimo jiné i humanitární koridory z obléhaných ukrajinských měst, které podle Ruska mohou začít fungovat od úterního dopoledne, odkdy má platit klid zbraní; kvůli nedodržování příměří se je ale dosud nepodařilo otevřít. Kreml před jednáním oznámil, že Rusko boje zastaví, pokud Ukrajina uzná Krym jako ruský, přizná nezávislost republikám vyhlášeným proruskými separatisty na východě Ukrajiny a odmítne vstup do jakýchkoli bloků. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyzval k uvalení nových sankcí proti Rusku, pokud bude pokračovat v invazi. Ze země kvůli válce uprchlo podle OSN už přes 1,7 milionu lidí, konflikt způsobil další nárůst cen ropy, plynu či zlata. Na 14letém maximu se ocitly ceny pšenice, když ukrajinská vláda kvůli obavám z nedostatku potravin zavedla kvóty na export některých komodit.
Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy. V pondělí večer před takovým krokem v ruské státní televizi varoval vicepremiér Alexander Novak.
Více než deset obětí včetně dětí si vyžádal ruský nálet, jehož terčem se v noci na dnešek stalo ukrajinské město Sumy, napsala agentura Unian s odvoláním na gubernátora Sumské oblasti Dmytra Žyvyckého.
Rusko se stalo zemí, proti které světové společenství uvalilo nejvíce sankcí na světě. Oznámily to tiskové agentury s odvoláním na specializovaný server Castellum, představující světovou databázi údajů o uložených sankcích. Rusko během deseti dnů od začátku invaze na Ukrajinu předstihlo v počtu uvalených sankcí Írán a Severní Koreu, poznamenala agentura Bloomberg.
Americká společnost pozastavila veškerou obchodní činnost v Rusku, informovala agentura TASS s odvoláním na prohlášení firmy. Společnost tak učinila kvůli vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, uvedl šéf Arvind Krishna, podle kterého firma přispěje částkou 250.000 dolarů (asi 5,9 milionu korun) dvěma organizacím pomáhajícím obětem konfliktu - jedním z příjemců uvedené sumy bude i česká organizace Člověk v tísni. Stejnou částku obdrží i Polská humanitární akce (PAH).
Ruská vládní strana Jednotné Rusko navrhla znárodnit výrobní závody západních společností, které během ruské invaze na Ukrajinu ohlásily, že odcházejí z Ruska. Uvedl to list Vedomosti s odvoláním na vyjádření tajemníka vedení Jednotného Ruska Andreje Turčaka. Kroky západních firem označil Turčak za "úmyslný bankrot" a cenu za něj podle něj představuje "velké množství ruských pracovníků propuštěných současně". Západní byznys tím podle tajemníka podkopává ekonomiku.
Západ rozpoutal proti Rusku sankční válku, do které se zapojily nejen vlády, ale i soukromé společnosti. Naším úkolem je zachovat pracovní místa a nedovolit zničit naši ekonomiku a náš výrobní potenciál zevnitř. Jednotné Rusko navrhuje znárodnit výroby těch společností, které ohlásily svůj odchod a uzavření výroby v Rusku během speciální operace na Ukrajině," řekl Turčak. "Je to krajní opatření, ale rány do zad tolerovat nebudeme a naše lidi ochráníme. Je to opravdová válka, a už vůbec ne proti Rusku, ale proti (ruským) občanům. Jen tomu neúčastně přihlížet nebudeme. Přijmeme tvrdá odvetná opatření, budeme jednat v souladu se zákony války," dodal.
Světová banka (SB) uvedla, že její výkonná rada v pondělí schválila balíček půjček a grantů ve výši 723 milionů dolarů (asi 17,15 miliardy Kč) Ukrajině, která potřebuje podpořit státní rozpočet v době, kdy země bojuje s ruskou invazí, napsala agentura Reuters. Balíček obsahuje doplněk k předchozí půjčce Světové banky ve výši 350 milionů dolarů, navýšený o zhruba 139 milionů dolarů prostřednictvím záruk z Nizozemska a Švédska, uvedla banka v prohlášení. Balíček rovněž zahrnuje granty ve výši 134 milionů dolarů z Británie, Dánska, Lotyšska, Litvy a Islandu a souběžné financování ve výši 100 milionů dolarů z Japonska, dodal Reuters.