Evropská unie, Británie a Spojené státy kvůli útoku Ruska na Ukrajinu uvalily sankce na mnohé představitele ruských elit, z 20 nejbohatších Rusů ovšem polovina v tuto chvíli žádným postihům západních mocností nečelí. Upozorňuje na to dnes agentura Bloomberg, která analyzovala mezinárodní mozaiku trestních opatření. Mimo jiné uvádí, že z pětice nejbohatších ruských miliardářů je terčem sankcí jen jeden.
Všech deset zasažených členů nejbohatší dvacítky se dostalo na sankční seznam Británie. EU uvalila sankce na devět z nich a USA pouze na čtyři, píše Bloomberg. Na všech třech sankčních seznamech jsou údajně tři jména: Ališer Usmanov, který má podíly v těžařském a ocelářském gigantu Metalloinvest či čínské firmě Xiaomi, dále Gennadij Timčenko podnikající zejména v energetickém sektoru a Sulejman Kerimov, jehož rodina kontroluje těžařskou firmu Poljus.
"Existují důvody, proč se zaměřit na některé oligarchy a proč některé ponechávat stranou," komentoval situaci právník John Smith, který do roku 2018 vedl sankční oddělení amerického ministerstva financí. "Může to být buď proto, že nejsou považováni za osoby blízké rozhodování v Kremlu, nebo jejich sankcionování může být zpočátku příliš složité a vlády chtějí připravit plán, než zmáčknou spoušť," dodal.
Nejbohatším Rusem zasaženým západními sankcemi je podle Bloombergu šéf hutní firmy Alexej Mordašov, kterého autoři nové analýzy řadí na třetí pozici mezi ruskými miliardáři. Kromě dvou mužů na první a druhé pozici, spoluvlastníka těžební společnosti Norilsk Nickel Vladimira Potanina a zakladatele plynárenské společnosti Novatek Leonida Michelsona, byli zatím ušetřeni také majitel oceláren NLMK Vladimir Lisin a šéf ropné společnosti Lukoil Vagit Alekperov, které má Bloomberg na čtvrtém a pátém místě. Agentura konstatuje, že aktuální sankční seznamy Západu nechávají skupinu "superbohatých a mocných" Rusů, kteří mohou ve světě operovat bez právních omezení.
EU, Británie a USA společně s dalšími partnery, jako je Kanada nebo Japonsko, přistoupili ve světle ruské invaze na Ukrajinu k mimořádně tvrdým sankcím. Míří proti ruským politikům a podnikatelům, ale také bankám včetně té centrální, a omezují vývoz různých druhů zboží do Ruska, zejména produktů spojených s moderními technologiemi. Zároveň západní činitelé v posledních dnech dávají najevo, že se sankční režim bude dál rozšiřovat.
Jak ale podotýká nejen Bloomberg, klíčové je také to, jak jsou sankce vymáhány. Deník The (NYT) před několika dny popsal, že sankce se dají nejrůzněji obcházet, což ilustroval na případu přítele ruského prezidenta Vladimira Putina a magnáta ve stavebnictví Arkadije Rotenberga, který se stal terčem amerických postihů po ruské anexi Krymu v roce 2014. V praxi jej ale krok příliš nezasáhl.
"Doslova do několika týdnů nakupoval majetky v New Yorku. Vyšetřovatelé zjistili transakce v objemu kolem 91 milionů dolarů (dvě miliardy Kč) z účtů Rotenbergovy rodiny do ekonomiky Spojených států... Osm týdnů po tom, co byl sankcionován, podle zjištění vyšetřovatelů koupil v New Yorku obraz za 7,5 milionu dolarů... Obejít sankce mu trvalo osm týdnů," vysvětloval reportér NYT Matt Apuzzo. Uvedl, že ačkoli se zařazení jisté osoby na sankční seznam může zdát jako silný trest, samo o sobě nemusí mnoho znamenat. Dodal však, že dnes se přístup řady vlád zdá být jiný než v roce 2014.
Evropské a severoamerické vlády mimo jiné na konci února ohlásily vytvoření "transatlantické pracovní skupiny", která má dohlížet na účinnou aplikaci sankcí. Úřady v Evropě a USA zmrazily majetky stovkám lidí a začaly bohatým Rusům zabavovat nemovitosti či jachty a blokovat soukromé tryskáče. Zda budou mít tyto represe proti nejbohatším Rusům vliv na rozhodování prezidenta Putina, ovšem jasné není.
Zdroj: Bloomberg, ČTK