Akciový mág americké finanční televize CNBC Jim Cramer se nedávno nechal slyšet, že použití nukleárních zbraní ze strany Ruska je velmi nepravděpodobné. Bohužel Cramerova schopnost předpovídat je notoricky tak mizerná, že někteří doporučují zaujmout vždy přesně opačnou investiční pozici (zahrát si tzv. “inverzního” Cramera). Aneb říká-li Cramer, že Putin taktické jaderné zbraně na Ukrajině nepoužije, pak bychom možná měli být na pozoru, neboť opačný scénář může být ve skutečnosti pravděpodobnější. Máme se však opravdu bát, že k takové eskalaci dojde? A pokud ano, jak by vlastně vypadala, resp. jaká by byla odpověď Západu? Byl by pak velký jaderný konflikt mezi USA a Ruskem nevyhnutelný?
Nad tím, jak by asi vypadala reakce Západu (včele s USA) na svržení taktické jaderné zbraně na Ukrajinu se nedávno hlouběji zamyslel časopis The Atlantic. Z jeho zajímavého vojenského rozboru vyplynulo, že po zkušenosti z tzv. karibské krize v 60. let by se po ruském jaderném útoku (na Ukrajinu v malém rozsahu) spustila taktika tzv. “eskalačního žebříku”. Aneb USA by v reakci na ruský útok provedly odvetné opatření, které by protivníkovi uštědřilo lekci, avšak nevyprovokovalo by tím rovnou otevřený jaderný konflikt. USA by například mohly konvenčním způsobem reagovat tak, že potopí loď z níž byla jaderná zbraň odpálená. Situace by se následně mohla ustálit na stávající úrovni eskalace a Rusko by nemuselo nutně reagovat dalším taktickým jaderným útokem (na Ukrajině). Pokud by však už k němu došlo - v takovém případě by USA mohly postoupit na žebříku o stupeň výše, a (stále ještě konvenčními prostředky) mohou např. zničit černomořskou flotilu Ruska. Následně by se vidělo, zdali protivník bude mít chuť eskalovat situaci o stupeň výše, či třeba raději jednat o příměří. Toť v kostce teorie postupné (de)eskalace konfliktu mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Samozřejmě, že malovat si takové scénáře vývoje války na Ukrajině je děsivé, ale na druhou stranu bylo by chybou si je vůbec nepřipouštět. Zároveň, pokud již na tomto místě o jaderné eskalaci takto otevřeně mluvíme, je třeba si i říci, že pokud ruské taktické zbraně opustí své hangáry, tak zcela jinak začnou tancovat i globální trhy, které dnes na ruské verbální harašení “atomovkami” prakticky nereagují. K odpálení menší jaderné zbraně by přitom vůbec nemuselo dojít, ale již pouhý posun na eskalačním žebříku by vyvolal brutální výprodej rizikových aktiv - především pak těch evropských. Asi netřeba dodávat, že ve střední Evropě by se investoři snažili zbavit prakticky všeho…
TRHY
Koruna
Koruna se drží na dostřel hranice 24,50 EUR/CZK, kam se posunula krátce po rozhodnutí ČNB nadále intervenovat ve prospěch domácí měny, což vyvolalo kapitulaci části (krátkých) spekulantů. Korunu včera nerozhodilo ani další podstatné zhoršení nálady v tuzemském průmyslu, když index PMI propadl ještě výrazněji do pásma recese (44,7). Na podobné úrovni byl přitom sentiment ve zpracovatelském průmyslu naposledy v květnu 2020, kdy se ekonomika vypořádávala s první koronavirovou vlnou.
Eurodolar
Britská vláda včera částečně rezignovala na svůj plán daňových škrtů, což pomohlo britské libře a nepřímo i oslabilo dolar. Další ranou pro dolar pak bylo zveřejnění podnikatelské nálady v americkém průmyslu v podobě indexu ISM. Ten nejenže se propadl na hodnotu 50 bodů, ale hlavně jeho struktura (propad nových objednávek, zaměstnanosti a cen) dala záminku k ještě výraznějšímu propadu dolarových úrokových sazeb.
Dnes bude hlavním číslem srpnový údaj o nově otevřených pracovních pozicích v USA, který je jedním z hlavních indikátorů Fedu pokud jde o hodnocení na trhu práce. Za měsíc srpen se očekává poměrně výrazný propad, pokud by ten nenastal, tak dolarové sazby obrátí kurz (směrem na sever) a eurodolar by se naopak mohl opět tlačit níže.