Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se má zvýšit o 2,7 procenta, což je o 0,2 procentního bodu méně, než předpokládal v červencové aktualizaci výhledu. Pro letošní rok MMF ve svém podzimním výhledu potvrdil předchozí odhad, podle kterého čeká růst HDP o 3,2 procenta.
Od ledna je to už počtvrté, co měnový fond přistoupil ke zhoršení výhledu. Loni světová ekonomika vzrostla o 6,1 procenta, a výrazně se tak zotavila z poklesu o 3,1 procenta v roce 2020. Tehdy na ni dolehla pandemie nemoci covid-19.
Světová ekonomika se nadále potýká s velkými problémy, ke kterým přispívá invaze Ruska na Ukrajinu, krize životních nákladů způsobená přetrvávajícími a rozšiřujícími se inflačními tlaky a slabší výkon čínské ekonomiky. Zpomalení globální ekonomiky v roce 2023 bude mít podle MMF široký základ. Země představující zhruba třetinu globální ekonomiky jsou ohrožené v letošním nebo v příštím roce poklesem a výkon tří největších světových ekonomik - USA, Číny a eurozóny - bude slábnout.
Ve Spojených státech další zpřísňování měnové politiky a finančních podmínek zpomalí v příštím roce růst na jedno procento z letošních 1,6 procenta. Výhled na příští rok nechal MMF beze změny, prognóza na letošní rok je však horší o 0,7 procentního bodu, než čekal v červenci.
Pro Čínu MMF zhoršil prognózu růstu pro příští rok o 0,2 procentního bodu na 4,4 procenta kvůli oslabení realitního sektoru a pokračování pandemických omezení. Růst však zrychlí z letošních očekávaných 3,2 procenta.
Zpomalení bude nejvýraznější v eurozóně, na kterou bude mít negativní dopad pokračující energetická krize způsobená válkou. Růst HDP se zde příští rok sníží jen na 0,5 procenta, když v červenci fond očekával růst o 1,2 procenta. Pro letošní rok však MMF zlepšil výhled eurozóny o 0,5 procentního bodu na 3,1 procenta.
Téměř všude způsobí vážné problémy domácnostem rychle rostoucí ceny, zejména potravin a energií. Inflační tlaky se ukazují jako širší a trvalejší, než se předpokládalo. Očekává se, že letos celosvětová inflace dosáhne svého vrcholu 9,5 procenta a do roku 2024 se sníží na 4,1 procenta.
Rizika zhoršení výhledu zůstávají vysoká, varoval MMF. Mimo jiné by se inflace mohla ukázat jako trvalejší, válka na Ukrajině by mohla eskalovat a prohloubit energetickou krizi nebo by na finančních trzích mohly vypuknout turbulence, které by investory přiměly k nákupům bezpečných aktiv a dále posílily dolar. Hrozí také špatné nastavení měnové, fiskální nebo finanční politiky.
MMF zhoršil odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 1,9 procenta
Tempo růstu české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 1,9 procenta z loňských 3,5 procenta. Ve svém podzimním výhledu globální ekonomiky to dnes předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF). V dubnu přitom odhadoval, že v letošním roce se hrubý domácí produkt (HDP) České republiky letos zvýší o 2,3 procenta. V příštím roce má tempo růstu zpomalit na 1,5 procenta.
MMF ve své zprávě upozornil hlavně na možné výpadky dodávek energií z Ruska, i když pravděpodobnost a rozsah možných výpadků je nyní menší, než čekal v červenci díky rychlejšímu nahromadění zásob v EU. Nicméně varoval, že země střední a východní Evropy, zejména Česká republika, Maďarsko a Slovensko, mohou vzhledem ke své závislosti na ruském plynu a případným obtížím se zajištěním alternativních dodávek plynu čelit narušení dodávek.
České ministerstvo financí v srpnu v nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta. Pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. Česká národní banka čeká za letošní rok zvýšení HDP o 2,3 procenta.
Navzdory předpokládanému zpomalení hospodářského růstu počítá MMF v letošním roce s poklesem míry nezaměstnanosti v Česku na 2,5 procenta z 2,8 procenta v loňském roce. Příští rok fond očekává další pokles, a to na 2,3 procenta.
Inflace v Česku má letos vyskočit na 16,3 procenta z 3,8 procenta loni. V roce 2023 ale zpomalí na 8,6 procenta. V dubnu přitom MMF předpovídal, že inflace v ČR se letos vyšplhá na devět procent a příští rok zpomalí na 2,3 procenta.
Z nejnovějších odhadů MMF vyplývá, že Česká republika příští rok vykáže nejrychlejší hospodářský růst ze zemí visegrádské čtyřky. V Maďarsku se HDP zvýší o 1,8 procenta, na Slovensku o 1,5 procenta a v Polsku jen o 0,5 procenta. V letošním roce čeká fond růst maďarské ekonomiky o 5,7 procenta a polské o 3,8 procenta. HDP Slovenska se má zvýšit o 1,8 procenta.
MMF dnes zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na příští rok o 0,2 procentního bodu na 2,7 procenta. Pro letošní rok MMF potvrdil předchozí odhad, podle kterého čeká růst HDP o 3,2 procenta. Světová ekonomika se nadále potýká s velkými problémy, ke kterým přispívá invaze Ruska na Ukrajinu, krize životních nákladů způsobená přetrvávajícími a rozšiřujícími se inflačními tlaky a slabší výkon čínské ekonomiky, uvedl MMF.