Alexander Colvin z Cornell School of Industrial and Labor Relations se domnívá, že změny na trhu práce v USA mohou být dlouhodobější povahy a poukazuje i na rostoucí podporu odborů. K tomu přirovnal situaci u automobilek k dění v osmdesátých letech, kdy čelily ostré konkurenci z Japonska (viz odkaz níže na včerejší Víkendář). Ve druhé části se mimo jiné více věnoval vývoji v tomto odvětví, podobně jako Steve Rattner z Willett Advisors.
Colvin vidí podobnost v současném přechodu na elektromobilitu s tím, že americké firmy v odvětví mohou opět zaostávat. Je přitom i v zájmu odborů a zaměstnanců těchto společností, aby neztratily kontakt s vývojem, „vyráběly auta a baterie.“ Zaměstnanci i firmy samotné ale musí „dosáhnout dohody, která bude výhodná pro obě strany.“ Celkově pak podle experta dochází v USA k posunu k větší podpoře odborů, což dokumentuje i níže uvedený graf:
Zdroj: Bloomberg
Ekonom k němu ale dodal, že tento posun je znát zejména mezi mladšími lidmi. A mohl by mít dlouhodobější dopad.
Podle Bloombergu by i současný prezident Biden chtěl být vnímán jako odborům nejvíce nakloněný prezident Spojených států v historii. Podle Colvina je tento postoj určitě znát na jeho rétorice. Při hrozbě stávky na železnicích ale bylo evidentní, že Biden sice podporuje odbory, ale také věří ve dvoustranná jednání a jeho celkový postoj je vyrovnanější.
O jednání mezi odbory v automobilkách a vedení těchto firem hovořil na Bloombergu i Steve Rattner z Willett Advisors. Ten připomněl, že sporů a hrozeb stávkou bylo mezi oběma skupinami již celá řada, někdy došlo i ke stávkám, které podle ekonoma nebyly vůbec nutné. O současné situaci si myslí, že je výjimečná kvůli většímu „aktivismu“ ze strany odborů. Ty přitom požadují řadu změn týkajících se i snížení počtu odpracovaných hodin či penzijního spoření. Podle experta jde přitom o požadavky, které nejsou automobilky schopny naplnit.
Podle odborů musí nyní automobilky zaměstnancům vynahradit to, že během posledních let vysoké inflace pracovali na základě smluv, které tomuto stavu neodpovídaly. Rattner k tomu řekl, že zaměstnanci v automobilkách ale dostali přidáno na mzdách a navíc podíl na vyšších ziscích. On sám pak ale podle svých slov považuje za problematičtější požadavky z oblasti délky dovolené nebo počtu odpracovaných hodin.
Rattner je podle svých slov velkým zastáncem odborů a toho, aby lidé mohli vyjednávat s vedením firem. Na současných požadavcích týkajících se zejména jej ale úplně nejvíce znepokojuje to, že by podle odborů měla být zavedena některá pravidla práce uplatňovaná před rokem. Tehdy například platilo, že „když jste byl ve firmě jako elektrikář, nesměl jste se ani dotknout instalatérství.“ Podle experta ale takový přístup výrazně snižuje produktivitu a návrat k němu by byl chybou.
Rattner na závěr poukázal na rozdíl, který existuje ve zvedání mezd v sektoru mezinárodně obchodovaného zboží a u zboží a služeb neobchodovaných. Zatímco ve druhém případě je mezinárodní konkurenceschopnost nedotknuta, opak platí v prvním. U automobilek je pak i podle experta významným tématem elektromobilita včetně toho, kolik lidí bude nakonec v zemi potřeba na výrobu těchto vozů.
Zdroj: Bloomberg