Víkendář: Změna na trhu práce a v zaměstnání

Dochází k posunu ve vztazích mezi managementy firem a jejich zaměstnanci? Na tuto otázku na Bloombergu odpovídal Alexander Colvin z Cornell School of Industrial and Labor Relations kladně s tím, že za změnou stojí mimo jiné napjatý trh práce. V tomto ohledu je tedy situace podobná historickému vývoji. Na druhou stranu se ale objevují některé nové jevy.

Podle ekonoma nyní sílí i podpora odborů a celková ochota zaměstnanců organizovat se a požadovat změny. Bloomberg v této souvislosti ukázal následující graf s vývojem podpory odborů v USA. Ta přechodně klesla po roce 2020, ale poté začala sílit a nyní se dostává na podobné úrovně jako v padesátých letech:


Zdroj: Bloomberg

Jak se bude situace vyvíjet dál? Ekonom v odpovědi uvedl, že vývoj na trhu práce je do značné míry cyklický a podobné je to s vyjednávací silou zaměstnanců. Nicméně podle jeho názoru bude mít současný vývoj některé dlouhodobější důsledky. Po delší dobu totiž mzdy zaostávaly za vývojem celkových příjmů a podle experta může tento stav vést k tomu, že se mezera alespoň do určité míry uzavře.

V USA se nyní hovoří o stávkách ve více firmách a odvětvích a Colvin míní, že tyto události mají společného jmenovatele, kterým je dřívější zaostávání mezd za celkovými příjmy. K tomu se téma mezd dostalo do větší pozornosti během současné doby vyšších inflačních tlaků. V některých odvětvích pak hrají roli i specifické faktory a mezi ně patří rovněž nové technologie. Příkladem může být stávka herců a scénáristů, která úzce souvisí s umělou inteligencí a strukturálními změnami v odvětví.

Technologie přitom byly podle ekonoma výrazným faktorem dění na trhu práce i v minulosti. Za příklad dal pokrok v oblasti těžebních technologií, který nastal ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století. Odbory v tomto průmyslu pak „udělaly vědomé rozhodnutí a prosadily si vyšší mzdy“, takže cíleně směřovaly k tomu, že v odvětví bude pracovat méně lidí, ale za vyšší odměny. To podle experta ukazuje, že jsou různé způsoby, jak se dá k novým technologiím přistupovat a přizpůsobit se nové situaci.

Situace se mění i v amerických automobilkách, podle ekonoma ji lze v určitém ohledu přirovnat k osmdesátým létům, když výrazně vzrostl konkurenční tlak ze strany japonských automobilek. Toyota, Honda a další totiž dokázaly reagovat na vyšší ceny paliv a do USA začaly prodávat ve velkém úspornější vozy, zatímco americké automobilky nebyly zpočátku schopny na strukturální změny rychle reagovat.

Zdroj: Bloomberg