Sektor služeb, jak jsme upozorňovali na konci uplynulého týdne, je pod drobnohledem centrálních bankéřů, a to zejména kvůli výrazně vyšší setrvačnosti inflace v tomto segmentu. Jeden z důvodů, proč je inflace v segmentu služeb strnulejší, je i o poznání menší mezinárodní konkurence, při porovnání se segmentem obchodovatelného zboží. “Selský rozum” to potvrzuje: zatímco při výběru nového notebooku můžete bez problémů srovnat řadu zahraničních eshopů a nakoupit přes ten nejvýhodnější, při výběru kadeřníka to uděláte těžko. Služby jsou ovšem různé a jak upozorňuje analýza britského časopisu The Economist, obchod se službami v poslední dekádě výrazně narostl a stejně tak i mezinárodní konkurence.
Výmluvný příklad poskytuje americká společnost “Happy cashier” (šťastná pokladní), která nabízí restauracím služby filipínských pokladní “na dálku” za zlomek nákladů, za které by majitelé podniků pořídili služby v USA. Vše je zatím v pilotní fázi, ovšem příklad dobře ilustruje, jak se podnikatelé ve vyspělých zemích snaží najít způsoby “dovozu” levných služeb ze zahraničí. V důsledku toho vývozy služeb za poslední dekádu podle The Economist vzrostly o 60 % a dosáhly 7,5 % HDP. Oproti globálnímu vývozu zboží je to sice málo (asi čtvrtina), ale jeho podíl na globálním HDP byl v poslední dekádě i kvůli novým obchodním střetům stabilní.
Je zřejmé, že vývoz narůstal zejména v segmentech IT, telekomunikací a byznysových a konzultačních službách, kde může být tlak na ceny největší. Na druhou stranu se zdá, že v posledních letech viditelně roste zájem i o další segmenty - například o vývoz zdravotních služeb. The Economist uvádí, že v zemích jako Kostarika nebo Arménie tvoří turistika za zubní péčí a vlasovými transplantáty až 1 % HDP.
Vypadá to trochu paradoxně, ale pokud by nehledě na deglobalizaci a slábnoucí obchod s mezinárodním zbožím dál sílil světový obchod se službami, byla by to pro centrální bankéře velmi dobrá zpráva. Dnes natolik strnulá inflace služeb by se pak krotila o poznání lépe. Na druhou stranu je jasné, že v řadě oblastí mezinárodní konkurence nic nezmůže. Například na realitních trzích, kde dlouhodobě zaostává podobně jako v Česku výstavba za poptávkou a v důsledku toho ceny nájemného pravděpodobně dál relativně rychle porostou.
TRHY
Koruna
Na závěr uplynulého týdne koruně ve svátečním obchodování neměl šanci pomoci slabší dolar, nižší globální výnosy ani o něco silnější akciové trhy. V tomto týdnu mnoho pozitivních impulsů z domácí dílny nečekáme. Dnes to bude o něco slabší výkon květnového průmyslu (daný i sezónností) a v dalším průběhu týdne pak čekáme zvolnění červnové inflace (z 2,6 % na 2,4 %). Obě dvě čísla hovoří spíše ve prospěch dalšího snižování úrokových sazeb. Prim ovšem může hrát nálada na globálních trzích, která vzhledem k viditelnému poklesu krátkých amerických výnosů může být pro korunu relativně příznivá.
Eurodolar
Nedělní vítězství levice, resp. prohra pravicového Národního sdružení Marie Le Pennové nemá dnes po ránu na eurodolarovém trhu nijak dramatickou odezvu, což je do značné míry dáno tím, že trh do velké míry s rozdrobeným parlamentem (kde žádný z velkých bloků nebude schopen postavit majoritní vládu) počítal. Dolaru však minulý pátek jednoznačně ublížily oficiální statistiky z amerického trhu práce, když samotné payrolls nedopadly díky silné poptávce po zaměstnancích ze strany veřejného sektoru špatně, ale vzrostla míra nezaměstnanosti a předchozí data byla revidovaná k horšímu. Výsledkem je, že se zářijové snížení sazeb dostalo plně do hry, což dolaru nemůže prospívat.
Tento týden bude hlavním mezníkem zveřejnění americké inflace za červen, které je naplánováno na čtvrtek.