Banka pro mezinárodní vypořádání (anglicky Bank for International Settlements – BIS) se domnívá, že globální ekonomika s velkou pravděpodobností míří k hladkému přistání. Centrální banky jsou v dobré pozici, aby mohly reagovat na případné šoky. Pozornost by ale měla být věnována fiskálnímu vývoji. Agustin Carstens, který stojí v čele BIS, na Bloombergu hovořil o tom, že míra zadlužení se v některých ekonomikách nachází na poválečných maximech. Nejde přitom o důsledek vývoje posledních pár let, ale spíše několika desetiletí.
Ekonom poukázal na to, že sazby se dostávají opět pod nominální tempo růstu produktu, což snižuje tlak na růst dluhů. Podle něj je ovšem pravděpodobné, že v budoucnu by se tento poměr mohl obrátit a sazby by vyskočily nad tempo růstu. I proto by se vlády měly snažit o snížení míry zadlužení. Bloomberg k tomu doplnil, že rozpočtové deficity odhadované pro příští rok se v USA pohybují u 6 % HDP, ve Francii u 4,5 % HDP, v Itálii na 4,1 % HDP. V Německu či Kanadě leží odhady výrazně níže, kolem 1,3 %.
Vysoké rozpočtové deficity podle Carstense zvyšují i inflační tlaky a jejich snížení by tak vytvářelo větší prostor pro pokles sazeb. Monetární politika by při nižších deficitech nevytvářejících takové inflační tlaky totiž nemusela být tolik utažená. K tomu ekonom zmínil, že některé vládní výdaje mohou v budoucnu růst a neexistuje velký prostor pro jejich snižování. Příkladem mohou být výdaje spojené s demografickým vývojem.
Dosavadní pokles inflace podle experta probíhal překvapivě dobrým způsobem a pravděpodobně tomu tak bude i nadále. Světová ekonomika tak může pokračovat směrem k hladkému přistání bez většího šoku na straně hospodářského růstu. Centrální banky jsou přitom v dobré pozici čelit případným šokům. Pozitivní je na dosavadním vývoji nejen pokračující slušný růst produktu, ale i to, že vyšší sazby nepřinesly výraznější tenze ve finančním systému. BIS ale upozorňuje na stínový bankovní systém, který by podle ní mohl zvyšovat systematická rizika.
Ke snahám o snížení míry vládního zadlužení ekonom dodal, že tento typ změn se podobá změně kurzu u Titanicu. Jde totiž o postupný a pomalý proces, tudíž by s ním vlády měly začít co nejdříve. A je proto třeba co nejdříve pochopit, že současný směr není udržitelný. Existuje přitom bod, ve které by vývoj v současném směru mohl přinést tenze na finančních trzích. Takový bod se ale těžko odhaduje. I proto je nejlepší začít co nejdříve a tím zvýšit pravděpodobnost, že se země „neocitne ve velmi nepříjemné situaci“.
Zdroj: Bloomberg