Jay Powell se jako šéf americké centrální banky zaměřuje na to, jaká bude inflace během příštích pár let. Ze své pozice totiž odchází v roce 2026, nezajímá ho, jestli akciový index S&P 500 je na 5500 bodech či na 4500 bodech. Pro CNBC to uvedl Peter Boockvar ze společnosti Bleakley Advisors. Podle něj tedy Powella zajímá jen to, aby se inflace dostala k cíli ve výši 2 % a zároveň aby nedošlo k většímu růstu nezaměstnanosti.
Podle experta má nyní na americké hospodářství velký dopad fiskální politika a vládní výdaje. A to nejen přímý, ale i nepřímý, protože tyto výdaje a investice znamenají vyšší příjmy domácností, a tudíž ovlivňují i jejich chování. Bez vlivu vlády by tak ekonomický růst mohl dosahovat „maximálně dvou procent“. Boockvar pak zmínil, že i přes vyšší tempo růstu dosažené ve druhém čtvrtletí (viz následující graf) může ekonomika ve druhém pololetí zpomalovat a tempo růstu klesnout k 1 %.
Jak ukazuje graf, podle aktuálních dat se tempo růstu ve druhém čtvrtletí výrazně zvedlo a nepokračuje tak útlum, který byl zaznamenán ve čtvrtletí prvním:
Zdroj: CNBC
Fed bude podle experta sazby snižovat jen postupně, nedá se čekat jejich prudší pohyb. V letošním roce by kvůli slábnoucímu trhu práce a nižší inflaci mohly jít dolů dvakrát. Torsten Slok z Apollo Global Management pak na CNBC uvedl, že řada posledních čísel z amerického hospodářství ukazuje na jeho sílu, i když existují některé slabší oblasti. Inflace klesá, ale „ne tak rychle, jak by si všichni přáli.“ Fed podle ekonoma může sazby snížit už v září, ale „je předčasné hovořit o dramatickém poklesu“.
Slok se domnívá, že k síle ekonomiky výrazně přispívá i dosavadní růst akciového trhu. Ten se totiž projevuje na bohatství domácností a následně na jejich výdajích. K žádnému výraznému zhoršení nedochází ani na trhu práce a podle ekonoma je tak nepravděpodobné, že by sazby šly letos dolů třikrát. Smysl má jen hovořit o jejich určité normalizaci, tedy o poklesu ze současných úrovní směrem k dlouhodobějšímu stabilnímu stavu.
Zdroj: CNBC