Současná americká vláda preferuje stablecoiny kryté dolarem s cílem posílit dolarovou dominanci na celém světě. Podle nás stablecoiny vázané na dolar představují pro EU riziko, ale současný právní rámec může zajistit její finanční stabilitu a zabránit digitální dolarizaci evropské ekonomiky. Jiné země bez takové ochrany však čelí významným rizikům pro svou měnovou suverenitu a finanční stabilitu.“ Na stránkách VoxEU to tvrdí Jens van Klooster, Edoardo D. Martino a Eric Monnet. Co mají konkrétně na mysli?
Podle zmíněných ekonomů Spojené státy za vlády Trumpa odmítají digitální měny centrálních bank (CBDC) ve prospěch stablecoinů. To jsou „soukromým sektorem emitované peníze, které jsou určeny ke směně do zavedenějších forem peněz s kurzem jedna ku jedné a jsou kryty aktivy s nízkým rizikem.“ Podporou globálního používání stablecoinů krytých dolarem se pak USA snaží posílit dominanci dolaru po celém světě. Cílem je tedy zvýšit mezinárodní používání dolaru pro platby a fakturaci. Vzhledem k tomu, že americké stablecoiny jsou kryty převážně americkým dluhem, vytvářejí také novou poptávku po amerických dolarových dluhopisech veřejných a potenciálně i soukromých emitentů.
Stablecoiny vázané na dolar představují podle expertů pro EU tři typy potenciálních rizik. Zaprvé, stablecoiny by mohly zvýšit rizika pro finanční stabilitu. To třeba v případě, pokud aktiva emitentů stablecoinů nebudou řádně regulována. Zadruhé, stablecoiny vázané na dolar mohou v případě jejich širokého přijetí potenciálně vést k digitální dolarizaci eurozóny na úkor plateb denominovaných v eurech. To by vytvořilo kurzová rizika pro evropské domácnosti a společnosti a silně by omezilo evropskou měnovou politiku. Zatřetí, pokud by stablecoiny vázané na dolar široce obíhaly po celém světě, mohlo by to omezit měnovou suverenitu ve třetích zemích. To by zase bylo v rozporu s cílem větší mezinárodní role eura.
Ekonomové následně analyzují to, jak je Evropa proti případným rizikům chráněna s použitím tzv. evropského právního rámce regulujícího stablecoiny (MiCAR) a navrhovaného zákona GENIUS, který nedávno schválil americký Senát. Podle těchto předpisů platí, že „zahraniční stablecoiny, které nejsou v souladu s MiCAR, mohou být drženy Evropany, ale zahraniční finanční instituce je nemohou nabízet veřejnosti.“ V EU také podléhají emitenti, kteří jsou v souladu s MiCAR a jsou považováni za významné, „výrazně přísnějšímu režimu, zejména pokud jde o rezervy a ochranu aktiv.“ A u stablecoinů, které jsou v souladu s MiCAR a nejsou denominovány v eurech, může Evropský dozorčí orgán pro bankovnictví (EBA) a další národní regulační orgány na základě závazného stanoviska ECB zastavit vydávání stablecoinů denominovaných v cizích měnách. To v případě, kdy představují významná rizika.
Navrhovaný americký zákon pak podle ekonomů „odráží americkou strategii kryptomerkantilismu“. Podporuje totiž „mezinárodní užití stablecoinů vázaných na dolar, potenciálně na úkor finanční stability a ochrany spotřebitelů.“ Zatímco se podle ekonomů zdá, že eurozóna je chráněna zákonem MiCAR, pro jiné jurisdikce to tak neplatí. Úspěšná propagace stablecoinů v amerických dolarech na celém světě tak „povede k další dolarizaci ve třetích zemích, což vytvoří vážná rizika pro jejich měnovou suverenitu a finanční stabilitu.“ Stablecoiny vázané na dolar budou zřejmě nejatraktivnější pro občany zemí s nízkou úrovní finanční inkluze a nestabilními měnami. „Aby USA podpořily široký oběh stablecoinů vázaných na dolar a krytých dolarem, již nyní hodlají využít sílu svého kryptoprůmyslu a také svou dominanci v online obchodování a sociálních médiích (zejména prostřednictvím velkých technologických společností v USA),“ tvrdí zmínění ekonomové. A dodávají:
„Tento vývoj je také klíčový pro mezinárodní roli eura. Internacionalizace měny je úzce spjata s její rolí v platbách. Nahrazení transakcí denominovaných v eurech platbami založenými na stablecoinech (navázaných na dolar) by tak mohlo snížit atraktivitu eura. A to i jako rezervního aktiva… Je to však také příležitost: EU by měla zvýšit úsilí o budování digitálních měn a platebních systémů centrálních bank. To zahrnuje vyšší sdílení informací, konzistentní komunikační standardy a regulační přístupy k usnadnění mezinárodních plateb.“
Zdroj: VoxEU