O Kevinu Warshovi jako novém předsedovi americké centrální banky se uvažovalo jako o hrdličce, která bude tíhnout k uvolňování monetární politiky a stimulaci. Jeho rétorika ale ukazuje na výraznou snahu snížit inflaci a ortodoxní přístup k monetární politice. Tak na Bloombergu okomentovali poslední vývoj v americké centrální bance, kterému se pak věnoval i Ed Yardeni s Yardeni research. Podle něj se ukazuje, že Warsh je jestřábem maskovaným za hrdličku.
Ekonom přirovnal Warshe k Alanu Greenspanovi. Warsh totiž podle něj má také tendenci nedávat zase tolik informací, jeho prohlášení ohledně monetární politiky jsou vágnější a „občas překvapí“. Před jmenováním do funkce předsedy Fedu pak Warsh mohl mluvit o tom, že sazby půjdou dolů a umělá inteligence bude snižovat inflační tlaky. Ale ve chvíli, kdy jej Donald Trump do funkce dosadil, přišel důraz na cenovou stabilitu. A Warsh se zdá být pevně přesvědčen, že je nutné dosáhnout inflačního cíle ve výši 2 %.
Warsh má podle Yardeniho štěstí v tom, že ceny ropy a motorových paliv už jdou dolů a pravděpodobně znatelně klesne i celková inflace. Pokud se neprojeví druhotné efekty dosavadních vyšších cen energií, může podle Yardeniho Warsh přečkat současné období vyšších inflačních tlaků a pak říci, že „už vše vypadá dobře a není třeba nic dělat“. K tomu Yardeni připomněl, že podle Warshe je pro zdraví ekonomiky na trhu práce nutné mít cenovou stabilitu. „To samé říkal už nějaký čas Powell.“
Podle Bloombergu roste počet ekonomů, kteří čekají zvednutí sazeb. Pokud by k němu došlo, omezilo by to prostor pro technologický boom? Yardeni na tuto otázku odpověděl, že tento boom již probíhá a podle něj by jej Fed zmíněným krokem nezastavil. I proto, jak odolné se celkově zdá být americké hospodářství. I výnosy desetiletých vládních dluhopisů pohybující se kolem 4,5 % jsou podle ekonoma v současné situaci normální a odráží sílu hospodářství. Kdyby přitom Fed sazby skutečně zvýšil, „bylo by to o 25 bazických bodů, a to není nic významného.“
Yardeni se také domnívá, že případný růst sazeb centrální banky by mohl dokonce vést k poklesu sazeb dlouhodobých. Připomněl v této souvislosti rok 2024, kdy Fed naopak sazby snížil, ale dluhopisové trhy zareagovaly vyššími dlouhodobými sazbami. Domnívaly se totiž, se snižování sazeb je chybou, protože ekonomika je silná a inflace se držela nad cílem. Fed tak poklesem sazeb „nic nedokázal“. A i nyní by se mohly výnosy dlouhodobějších dluhopisů hýbat opačným směrem než rostoucí sazby, pokud by to investoři vyhodnotili jako správný krok.
Ekonom poukázal na to, že už pět let se inflace drží nad cílem. „Jak ji snížíte bez toho, abyste zvedli sazby?“ Tento krok je podle něj tak stále na stole, ale Warsh také hovoří o poklesu velikosti rozvahy. K tomu dodal, že by mu nevadilo, pokud by Fed začal poskytovat výrazně méně informací tak, jak o tom hovoří Warsh. Doposud totiž podle Yardeni zaznívalo někdy až příliš mnoho různých prohlášení od členů vedení centrální banky.