Ve čtvrtek proběhne pravidelné jednání bankovní rady ČNB, při němž bude projednávána situační zpráva o vývoji české ekonomiky. Na základě toho by se měla ČNB rozhodnout o svém postoji v měnové politice. Jaké rozhodnutí můžeme očekávat?
V podstatě všechny v říjnu zveřejněné ekonomické indikátory ukazují jedním směrem: od jestřábího pohledu zvyšování úrokových sazeb k mírnějšímu postoji měnové politiky. Otázkou je, zda si pod pojmem mírnější postoj představit nižší úrokové sazby nebo neutrální postoj.
Inflace klesla rychleji, než jsme očekávali my i centrální banka. Produkční statistiky v průmyslu a stavebnictví se již nepyšní tak skvělými hodnotami jako doposud, maloobchodní tržby brzdí očekávání expanze spotřebitelské poptávky a zahraniční obchod tlumí obavy z nadměrného zvyšování vnější nerovnováhy. Nutnost restriktivního zásahu ČNB tedy alespoň na čas pominula. Stále však přetrvávají obavy z nadměrných mzdových požadavků a příliš uvolněné měnové politiky, které omezují prostor pro uvolnění měnových podmínek. Komplexní pohled tedy nedává příliš nadějí na snížení úrokových sazeb. Nejpravděpodobnějším scénářem se tak zdá být neutrální postoj ČNB, tj. ponechání úrokových sazeb na jejich současné úrovni. Ke změně postoje ČNB by přispěly překvapivé hodnoty růstu mezd za 3. čtvrtletí, které budou zveřejněny na konci listopadu, či překvapivé hodnoty růstu spotřeby domácností a hrubého domácího produktu ve 3. čtvrtletí, které budou zveřejněny v prosinci.
V otázce kurzu by asi nebylo překvapením, kdyby některý ze členů bankovní rady vyjádřil své obavy z rychlého posilování koruny. Zvláště poté, co někteří významní vývozci již vyjádřili obavy ze ztráty konkurenceschopnosti na zahraničních trzích. Přímá intervence je poměrně nepravděpodobná, verbální varování však vyloučit nelze.
(David Marek)