Energetická koncepce je velmi důležitým bodem hospodářské politiky země. Ceny energií jsou velmi významnou nákladovou položkou firem a ve svých peněženkách je cítí i spotřebitelé. Šok v podobě drahých energií má negativní dopad na výkonnost hospodářství a skrze druhotné efekty může rovněž roztočit spirálu inflace. Stát by se měl svou energetickou politikou snažit mírnit dopad takových šoků. Velké škody ale mohou vznikat i na životním prostředí, proto je tento ohled rovněž třeba vzít do úvahy. V neposlední řadě pak hraje roli i prostředí, ve kterém ekonomika funguje, a dostupnost jednotlivých typů energií.
Zdroje energií jsou dnes ve světě převážně fosilní paliva, tedy uhlí, ropa a zemní plyn, jaderná a vodní energie. Postupně narůstá také podíl takzvaných alternativních zdrojů, z nichž lze uvést větrnou a sluneční energii nebo spalování biomasy. Do této kategorie by spadala také geotermální energie, která je však velmi závislá na specifických přírodních podmínkách a výrazněji ji využívá jen Island.
 |
Energie z uhlí je stále ve světě nejrozšířenější a má také největší podíl v České republice. Výhodou v ČR je dostupnost surovin, malé nároky na jejich přepravu, a tedy nízká cena. Nevýhodou je nepochybně vliv na životní prostředí. Emise oxidů síry klesly po zavedení odsiřovacích filtrů. To je však spojeno s dodatečnými náklady. Navíc zůstává problém oxidu uhličitého, který je zdrojem skleníkového efektu. ČR přistoupila na postupné snižování emisí CO2, sice zatím emisní povolenky plně nevyužívá, ale pokud přijdou závazky k dalšímu poklesu emisí, může se v dlouhém období stát CO2 zdrojem dodatečných nákladů. Opomenout nelze ani devastaci krajiny v důsledku těžby uhlí, která se ČR přímo dotýká.
Jaderná energie neprodukuje emise, má nízké variabilní náklady. Těžba uranu je ke krajině nepoměrně šetrnější než u povrchových uhelných dolů a krom toho není problém palivo dovézt vzhledem k jeho malému objemu. Nevýhodou jsou vyšší fixní náklady na stavbu elektráren, kde jsou nutné složité technologie. Také úložiště jsou problémem, a to jak politickým, tak z pohledu dalších nákladů. Technologie na využití již vyhořelého paliva jsou zatím hudbou budoucnosti.
Ropa a zemní plyn jsou významným zdrojem energie. V Evropě se příliš nevyužívá k výrobě elektrické energie, přesto se v poslední době objevují myšlenky na stavbu plynové elektrárny v ČR. Cenová dostupnost energie z ropy a plynu se vytratila s raketovým nárůstem cen těchto komodit na světových trzích, což je také zásadní nevýhoda pro tento typ energie.
Voda je zdroj energie bez emisí, bez nákladů na palivo, a tedy imunní vůči cenovým šokům vstupů. Omezením jsou však přírodní podmínky i počasí. Další rozvoj této energie v ČR spočívá spíše v malých místních hydroelektrárnách. Nevýhodou pro tuto energii jsou kromě přírodních omezení i vyšší fixní náklady a také mnohdy hrubý zásah do krajiny. Tři soutěsky sice v ČR nikdo nepostaví, avšak i pod hladinou českých přehradních nádrží již skončilo několik vesnic.
Zbývají alternativní zdroje. I na ty mnozí sázejí, jako jejich přednosti jsou uváděny ekologická šetrnost či nezávislost na cenách především ropy. Nevýhodou je relativně drahá energie. Zároveň pokud by měly tyto zdroje dodávat výraznou část energie, vyžádalo by si to velké plochy zastavěné solárními panely nebo větrnými generátory. To může být problém pro celkem hustě osídlenou Českou republiku, kde narůstá důležitost turistického ruchu.
Problematika energetické koncepce se dostala do popředí spolu s rychlým nárůstem cen ropy. Po parlamentních volbách se zároveň dostali do Sněmovny zelení s novým a mnohdy radikálním pohledem na energetickou politiku země. Zajímá nás tedy Váš názor! Co by měl být základ české energetiky?
Hlasování a diskuse o tématu probíhá ZDE