Analytik Patria Finance Michal Le nedávno přehodnotil své doporučení a cílovou cenu pro akcie . Co se změnilo? Proč teď vidí analytik jinak? A co by měli investoři sledovat v zítřejších výsledcích i v dalších měsících?
Michale, jak jsi došel k cílové ceně a jakou má výši?
Ke stanovení cílové ceny jsme použili metody DCF (943 Kč) a metody tržního porovnání (1054 Kč), kdy průměr těchto metod nám dal cenu 998 Kč/akcie.
Můžeš stručně tyto metody představit?
Kdybych to měl zjednodušeně popsat, tak metoda diskontovaného cash flow (DCF) je oceňovací metoda, která na základě očekávaných budoucích peněžních toků stanoví hodnotu společnosti. Zatímco metoda tržního porovnání oceňuje danou společnost na základě valuačních obdobných společností.
A co doporučení?
Jak jsem psal v analýze, v kontextu výhledově nižších realizačních cen elektřiny a vysokých plánovaných investic by se výše volného cashflow mohla dostat pod tlak. I přesto, že naše 12M investiční doporučení je právě teď „Držet“. Z dlouhodobějšího hlediska zůstáváme pozitivní, zvláště pak v delším horizontu, kdy očekáváme, že se vysoké investiční náklady více propíší do ceny elektřiny.
Jaká je aktuální situace na trhu s elektřinou?
Co se týče cen elektřiny, tak ty se po propadu v minulém roce, kdy cena elektřiny poklesla pod 70 EUR/MWh, stabilizovaly v pásmu 75-105 EUR/MWh. Během letošního února pak cena elektřiny překonala hranici 100 EUR/MWh, a to v souvislosti s prudkým zdražením cen plynu způsobeného zastavením tranzitu plynu přes Ukrajinu, chladnějšími předpověďmi počasí, omezenými dodávkami LNG a požadavkem EU, aby členské státy do začátku zimy naplnily své zásobníky alespoň z 90 % kapacity. V posledních týdnech však nervozita ohledně dodávek plynu klesá, což se projevuje v poklesu ceny plynu. Aktuálně se roční německý forwardový kontrakt obchoduje okolo 85 EUR/MWh.
Jak si vede společnost z hlediska finančního hospodaření?
Z provozního hlediska očekávám, že dosáhne rekordní úrovně zajištěné ceny elektřiny ve výši 133 EUR/MWh. Díky tomu by se provozní EBITDA zisk měl zvýšit o zhruba 5,2 % meziročně k hodnotě 131,3 mld. Kč. Na meziroční bázi by výsledkům mělo dále pomoci ukončení regulace cenových stropů a část EBITDA zisku z akvizice GasNetu, která byla dokončena ve 3Q minulého roku.
V letošním roce pak očekáváme mírný meziroční pokles EBITDA zisku na úroveň zhruba 125 mld. Kč, jednak z důvodu očekávaného poklesu realizační ceny elektřiny, což sníží profitabilitu výrobního segmentu, a také nižší ziskovost ze segmentu těžby, která ale bude kompenzována plným začleněním EBITDA zisku z akvizice GasNet.
Zatímco na úrovni provozního zisku společnost z našeho pohledu dodává solidní čísla, na úrovni čistého zisku už je to slabší, a to zejména v důsledku daně z mimořádných zisků, která, ačkoliv zde byly náznaky, že by mohla být ukončena předčasně, bude platná až dokonce období, na které byla schválena, tj. do konce letošního roku.
V důsledku toho očekáváme, že čistý zisk za rok 2024 dosáhne 29,6 mld. Kč (tedy u horní hranice výhledu, který poskytl). V letošním roce očekáváme čistý zisk okolo 24,6 mld. Kč, jednak tedy v důsledku stále platné windfall tax, ale také z důvodu akcelerace odpisu uhelných aktiv a poklesu finančního výsledku hospodaření.
Návrat k normalizovaným ziskům by pak měl tedy přijít v roce 2026, kdy předpokládáme, že dosáhne zisku na úrovni 38,2 mld. Kč.
Jaký je výhled pro dividendy?
V návaznosti na očekávanou výši zisku očekáváme, že dividenda ze zisku roku 2024 by mohla dosáhnout zhruba 46 Kč při 80% výplatním poměru, tomu by při současné tržní ceně akcie odpovídal zhruba 4,4% dividendový výnos. Ze zisku roku 2025 by to při stejném výplatním poměru mohlo být okolo 35 Kč/akcie. Vyšší dividendy bychom se pak mohli dočkat v roce 2026, kdy s ohledem na námi očekáváný zisk by ta dividenda mohla být okolo 55 Kč, což by nám dalo zhruba 5,4% dividendový výnos. Je ale možné, že v některých letech ten dividendový výnos bude vyšší, a to zejména v případě, že stát jako hlavní akcionář požádá o výplatu 100% dividendy.
V období let 2023-2030 společnost očekává významné investice ve výši 500-600 mld. Kč do modernizace a rozšíření jejich kapacit. V kontextu těchto náročných investic tak předpokládáme, že míra zadlužení vzroste až k 3,2x čistého dluhu/EBITDA, stále však v cílovém rozpětí 3-3,5x.
Jak to vypadá s možnou restrukturalizací?
No, oproti minulému roku frekvence zpráv ohledně potenciální restrukturalizace poklesla. Stále si ale myslíme, že k nějaké restrukturalizaci nakonec dojde. V minulém roce vláda plánovala prosadit návrh zákona, který by jí umožnil rozdělení , a to i bez souhlasu minoritních akcionářů. Od tohoto plánu ale nakonec ustoupila z našeho pohledu pravděpodobně jednak díky 1) relativní stabilizaci cen elektřiny, ale také 2) kvůli potenciálním soudním sporům s menšinovými akcionáři.
Na začátku letošního roku pak média informovala o tom, že vláda zvažuje získání většinového podílu v dceřiné společnosti Elektrárny Dukovany II, která je investorem v jaderném tendru. Ministr financí později oznámil, že struktura financování pro 2. blok v Dukovanech, včetně případného majetkového vstupu státu do této entity, bude oznámena až po uzavření smluv mezi a KHNP.
Co se týče plného převzetí státem, tak tento scénář nevylučujeme, ale vzhledem k aktuálním informacím to vypadá, že stát je spíše nakloněný variantě omezenější restrukturalizace v podobě nabytí podílu v dceřiné společnosti Elektrárny Dukovany II. Pokud by tento scénář nastal, pak z toho vyvstává otázka, jestli by to bylo dostatečné řešení pro všechny strany. Z mého pohledu by to v obecné rovině byla pozitivní zpráva, neboť by tím snížil svoji expozici vůči nákladům z výstavby jaderných bloků, ale záleží na konkrétních detailech a provedení.