Donutí Trumpova cla Evropskou unii k skutečně k fungujícímu společnému trhu? Co je v Draghiho zprávě nejzajímavější a jaká je v ní česká stopa? A nezůstane Evropa s plány na vyšší konkurenceschopnost zase někde na půl cesty? Hostem aktuálního dílu podcastu MakroMixér je Alexandr Hobza, ekonom, člen kabinetu exekutivního viceprezidenta Evropské komise a muž, který se podílel se na vzniku Draghiho zprávy.

Trump, cla a Fed

Úvod patří tradičně aktuálním tématům pro Jana Bureše, ekonoma Patrie, a tentokrát jsou jimi, jak jinak, než Trumpova cla. „Největší globální spotřebitelský trh se uzavírá mírou cel, kterou jsme tady neměli zhruba posledních 100 let. Tak to je ohromný šok,“ zahajuje debatu ekonom Bureš a zmiňuje dva důsledky. Prvním je, že při nových cenách ve Spojených státech nebude část zboží dobře prodejná, konkurenceschopná, což výrazně zasáhne globální obchod. Ale druhým a důležitějším důsledkem, a to zejména pro menší otevřenější ekonomiky, je nárůst globální nejistoty a s ní související neochota investovat. „V téhle nejistotě mohou stát firmy na místě a nic nedělat, a to je samo o sobě nebezpečné,“ upozorňuje Bureš s tím, že to může vést k nižšímu hospodářskému růstu jak v Evropě, tak v Česku.

Může měnová politika Fedu uchránit americkou ekonomiku od výrazného zpomalení? Podle Bureše nikoli, a to proto, že toto zpomalení je dané primárně stagflačními politikami Donalda Trumpa. „Vysoká cla omezují současně výrobu, ale táhnou nahoru inflaci. Vedle toho nižší migrace zase snižuje hospodářský růst, ale zvyšuje inflační tlaky,… a takhle by se dalo pokračovat.“ Podle něj je tedy pochopitelné, že Fed bude držet úrokové sazby relativně vysoko.

Disproporčně negativnější pro USA

Hostem Makromixéru je Alexandr Hobza, člen kabinetu exekutivního viceprezidenta Evropské komise, donedávna hlavní ekonom Generálního ředitelství pro výzkum, vědu a inovace v Evropské komisi a také někdejší člen nejužšího poradního týmu Maria Draghiho, který pracoval i na tzv. Draghiho zprávě. K tématu cel Hobza dodává, že jejich dopad je celkově negativní, ale výrazně více pro ekonomiku americkou. „Dopad na celkovou světovou ekonomiku bude velmi negativní, ale disproporčně bude vyšší pro americkou ekonomiku.“ Evropská komise je připravená na odvetná opatření až v okamžiku, kdy to bude naprosto nevyhnutelné, uvedl Hobza. „Z analýz vyplývá, že dopady cel jsou negativní, a tedy dává větší smysl se dohodnout a snažit se ty kanály držet co nejvíce otevřené.“

Evropské bariéry

Je Trumpův přístup výzvou pro Evropu, aby se zaměřila i na své vnitřní bariéry? „Nedávno Mezinárodní měnový fond udělal analýzu, která ukazuje, že vnitřní bariéry, které existují pro pohyb zboží uvnitř, se dají přepočítat a odpovídají zhruba v nějakým 40% clům. Pokud se podíváme na služby, tak ta výše těch bariér by odpovídala clům ve výši nějakých 110 %,“ upozorňuje Hobza. „Ke konci května přijdeme se strategií o tom, jakým způsobem bychom mohli dokončit vnitřní trh a odstranit aspoň část těch bariér,“ dodává s tím, že pokud se je podaří odstranit, tak evropské firmy budou mít obrovský potenciál, jak nahradit případný výpadek v obchodu například se Spojenými státy.

Jako jednu z těchto bariér jmenuje Hobza regulaci. A nejen tu, která přichází z EU, ale i národní regulace. Právě rozdíly v jednotlivých národních regulacích přináší problémy pro firmy, které obchodují se zbožím, a zejména pro inovativní firmy a start-upy. Existuje spousta senzitivních oblastí, kde členské státy nejsou vždy ochotné vzdát se svých regulací. „V některých případech je to úplně oprávněné, v jiných případech je možné tohle obejít nebo překonat a těch překážek se zbavit,“ podotýká Hobza.

Draghiho zpráva

Dalším tématem Makromixéru je Draghiho zpráva, pro kterou Hobza sbíral imputy. Jako hlavní poselství této zprávy považuje to, že pokud si chce Evropa zajistit lepší, prosperující budoucnost, tak ji musí založit na inovativní kapacitě. V současnosti Evropa inovační kapacity podle něj má, ale zaostává za Spojenými státy a Čínou. „Jeden z hlavních problémů v Evropě je, že vytvoříme spoustu nápadů, ale nejsme schopni je potom komercializovat,“ čemuž by podle něj měla pomoci větší spolupráce univerzit, výzkumných ústavů a soukromého sektoru. A v neposlední řadě je podle něj potřeba zajistit dostatek lidského kapitálu, tedy zvýšit kvalitu vzdělávání v Evropě, udržet vzdělané lidi v Evropě, nebo přitáhnout talentované lidi z okolního světa. Tři hlavní směry, které vytyčila Dragiho zpráva, pak jsou podpora investic a inovací, podpora dekarbonizace evropské ekonomiky a podpora bezpečnosti ekonomické i fyzické.

Drahé energie

Jedním z argumentů velkých společností, proč přesunout výrobu do jiných asijských zemí, byly relativně nižší ceny energií. „Důležitost cen energií je samozřejmě uznávaná. Je to, je to obrovský problém,“ přiznává Hobza. Evropa je kontinent chudý na energie, takže tuto nevýhodu vždy do nějaké míry budeme mít. Na druhou stranu existuje spousta opatření, která mohou pomoci ceny energií snížit. Jedna z věcí, kterou Dragiho zpráva rovněž uváděla, je, že v podstatě neexistuje jednotný evropský trh pro energie, který by vedl k efektivnějšímu využívání energie.

„Z Draghiho zprávy vyplývá, že aby Evropa do budoucnosti prosperovala a byla konkurenceschopná a taky reagovala na ty velké výzvy, které máme a které jsou nejen geopolitické, ale týkají se taky klimatické změny, tak je zapotřebí, aby pokračovala rozumným způsobem v dekarbonizaci,“ uvádí Hobza a jako příklad zmiňuje, aby evropské dodavatelské řetězce byly dostatečně robustní vůči tomu, co se může stát, včetně přísunu kritických materiálů.

Nárůst výdajů na zbrojení

Jak Hobza vnímá debatu o vynakládání více prostředků na zbrojení? „V krátkém období zvýšení výdajů na zbrojení poskytne boost poptávce,“ konstatuje, ale dodává, že může jít i o dlouhodobější investice do vědy a výzkumu v oblasti obrany anebo vojenství, které se potom mohou používat v řadě civilních aplikací a přispět k obecnému rozvoji.

Výstupy z podcastu MakroMixér naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Podcasts, YouTube (Music) či SoundCloud. Podcast MakroMixér pravidelně vybírá tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídává zajímavé a chytré hosty. Zaposlouchejte se!