Pohled na ekonomickou politiku současné vlády, stav Česka, Evropské unie i světa, upřímné ohlédnutí za vlastním podnikatelský neúspěchem a radost z podnikání úspěšného – vydávání knih (nejen těch od Patrika Hartla). Hostem aktuálního dílu podcastu MakroMixér je Ivan Pilip, ekonom, exministr školství a financí, dnes podnikatel – majitel knižního nakladatelství. Na úvod tradiční ekonomické otázky na Jana Bureše.
Do úvodu podcastu se prosadilo vyjádření premiéra Fialy, podle kterého - kdyby získal ještě 4 roky vlády - tak by české mzdy dohnaly ty německé. "Nekritizoval bych ten směr, inspirovat se Německem je správně nastavený cl a vláda proto může něco udělat. Cíl ale musí nejenom ambiciózní, ale i realistický. Teď jsme na 45 %, reálně se můžeme dostat na 55 %. Německo bychom v nejoptimističtějších scénářích dohnali za 20 let. Je k tomu potřeba podpora kultivace investičního prostředí, dynamičtější trh práce, produktivita práce stagnuje. Délka povolovacích řízení se dá zkrátit, drahé energie, reforma českého školství," vyjmenovává hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Inflace míří znovu pozvolna vzhůru. Co se to děje? Je poražena, nebo se ještě nevzdala? "Z větší části je poražena, ale po tom velkém inflačním šoku bude ještě trvat, než bude poražena úplně. Míří vzhůru, protože odeznívá efekt zlevňujících potravin z loňského roku. Zůstávají dražší služby. Očekáváme, že inflace se posune i nad 3 % a nějakou dobu tam setrvá a pak by se měla vrátit do tolerančního pásma centrální banky. Ve hře bude nějaká pauza, spíše krátkodobá v cyklu snižování úrokových sazeb. Centrální banka bude hodně pečlivě zvažovat, jestli nepřerušit cyklus snižování sazeb v průběhu zimních měsíců," soudí Jan Bureš.
Teď už ale dejme slovo hostovi podcastu, kterým je Ivan Pilip. Ekonom, exministr školství a financí, dnes podnikatel – majitel knižního nakladatelství. Začněme jeho pohledy na hospodářskou politiku.
Hospodářská politika
Česká hospodářská politika se Ivanovi Pilipovi zdá slabá, velmi si však cení vládu za její zahraniční politiku. Jinak ale podle něj kabinet vstoupil do vládnutí poměrně nepřipraven. „Žádná reforma školství, daňového systému, nic z toho se nenaplnilo, snad s výjimkou ministra Jurečky, který se snaží o změny ve svém resortu. Ministr Kupka odvádí dobrou práci, ale ne vyloženě reformní,“ usuzuje Pilip.
Co se týče rozpočtu, smírně uvádí, že tam vstupují významně mandatorní výdaje a tedy prostor, který vám pak zbyde, je skutečně zanedbatelný. "Aby se udělala významná změna v deficitu, tak je třeba začít už o rok dříve, ne až v září roku, kdy se rozpočet schvaluje," poznamenává nicméně. Ministerstvo financí má podle něj jednu výhodu a to v rámci státní správy skutečně kvalitní tým, profesně velmi zdatný. MF dle Pilipa umí navázat na makroekonomické prognózy klíčové parametry rozpočtu a pak dle něj záleží, jestli nějaký výdaj udělám optimističtější, což už je politické rozhodnutí. „Prioritou ostatních resortů je získat co nejvíce peněz, kdežto ministerstvo financí se na to dívá jinou optikou,“ zamýšlí se Pilip s tím, že se ale málokdy bere ohled na ekonomický cyklus. I Ivan Pilip zmínil jméno Eduarda Janoty, který byl legendou tvorby tuzemského státního rozpočtu, ve kterém si pamatoval snad každou jednu položku a souvislosti.
Evropská integrace
Ivan Pilip se označuje za velkého stoupence evropské integrace, ovšem méně optimistický je ohledně směru, kudy se ubírá. Společná regulace podle Pilipa být musí. „Volný trh vyžaduje normy na výrobky, musí být srovnatelném napříč trhem,“ říká a vypichuje její důležitost u léků či elektroniky. Na druhé straně evropský diktát "zabrzdil tu tvůrčí sílu, která v evropských státech je,“ říká Pilip s tím, že evropská politika nereaguje na proměnu globalizace, včetně izolacionistických prvků v USA. Podle Pilipa přesun výroby někam může být sice ekonomicky efektivní, ale v případě krize strategicky nebezpečný. „Vývoj v Německu ve mně vzbuzuje naděje, pokud se stane kancléřem Merz z CDU,“ doufá Pilip s tím, že se pak západní soused vrátí k politice, kterou dříve razil, a posune tímto směrem celou Evropskou unii. „Obavám se ale konzervativních hlasů kritizující stávající směřování, to jsou často konzervativní, protitržní síly jako Patrioti,“ vysvětluje Pilip s tím, že to není něco, co by Evropa potřebovala. Protržní nadějí má být jeho očima právě německá CDU.
Transatlantické vztahy
V další části podcast rozebírá zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Evropa podle Pilipa věděla, že se Amerika bude posouvat i bez Donalda Trumpa a úzké transatlantické vazby podle něj slábly už delší dobu. „Kromě izolacismu, který reprezentuje Trump, je důvodem i demografický vývoj,“ říká Pilip s odvoláním na původ předků prezidentských kandidátů v posledních desetiletí. Donalda Trumpa vidí Pilip jako nevyzpytatelného a spojenectví pro něj dle Pilipa nehrají žádnou roli. "Představme si, že by se něco podobného stalo v Česku, tak by veřejnost už šílela. Vedle premiéra si sedne, když ne už Petr Kellner, tak Daniel Křetínský. A stane se šéfem pro restrukturalizaci státní správy? To by byla oligarchizace,“ říká pak na adresu Elona Muska. „Uvidíme, nakolik si zvolení republikáni zachovají svoji důstojnost,“ uzavírá tuto část Pilip.
Ekonomika, migrace a kulturní posuny
Podle Pilipa byly v amerických prezidentských volbách stěžejní tři témata: ekonomika, migrace a kulturní války. „Co se týče ekonomiky, tak tým Biden-Harris byl do jisté míry nespravedlivě kritizován,“ říká Pilip s tím, že většina makroekonomických ukazatelů byla dobrá. „I inflace byla o dost nižší než v Evropě, alespoň v ČR, a podařilo se ji snížit.“ „Druhá věc je migrace. Nikdo ji neumí úplně zastavit,“ říká věcně Pilip s tím, že do Ameriky proudili především lidé z Latinské Ameriky, kteří jsou pro USA adaptibilnější, zatímco v případě Evropy je migrace problematičtější. „Třetí téma jsou kulturní války a posuny, jako je transgender,“ vypočítává Pilip, podle kterého se dobrá snaha rozšířit práva menšin přehnala a vymkla z rukou.
Pro slaví Trumpa
Podle Pilipa je zajímavé sledovat, kdo slavil vítězství Donalda Trumpa. „Radují se třeba komunisté, vlastně ta aktuální kultura v Americe není nepodobné Rusku, jenom je civilizovanější,“ uvádí Pilip s úsměvem, podle kterého rozhodne až skutečná politika Donalda Trumpa. „Nemůže uspokojit všechny.“ Třeba válka na Ukrajině, cla, kroky proti Evropě mohou dopadnou i na Českou republiku. „A pak se uvidí, jak takové síly jako komunisté či ANO budou reagovat,“ dodává.
Obranný průmysl
Téma podcastu se stáčí k obrannému průmyslu a Pilip zvedá téma chybějící vstřícnosti bank i pod tlakem společenské "objednávky". Obranné rozpočty Ruska a Číny rostou o stovky procent, situace je asi nejsložitější od konce studené války. „A režim jako je ten ruský rozumí jedině síle,“ bije na poplach Pilip s tím, že Evropská unie je stále neuvěřitelně silná počtem obyvatel. „Věřím, že nový designovaný komisař tomu rozumí a půjde směrem společné koordinace Evropy.“ Evropská investiční banka to podle Pilipa může podpořit levnými penězi. Co Green Deal? "Nejsem proti Green Dealu, ale musíme dávat obranu na první místo, priority se musí vidět. Zákaz spalovacích motorů lidé vidí negativně, není to nezbytné. Tohle škodí jinak dobře míněné energetické politice a ochraně životního prostředí," říká Pilip.
Neúspěch v realitách
Podcast pokračuje érou nejprve nakonec neúspěšného a posléze úspěšného podnikání. „Je to poučení, že můžete být sebevíc teoreticky vzdělán, a že když nastane ten problém, tak jeho řešení trvá dlouho,“ říká Pilip k podnikání v realitách právě před vypuknutím finanční krize v roce 2008. „Dokud to funguje, tak projekty vydělávaly, ale jakmile se to zadrhlo: vyskočily úrokové sazby a klesala hodnota podkladového aktiva,“ líčí věcně Pilip. Jeho situace kulminovala kolem roku 2010 a nakonec se ji podařilo seriózně vypořádát.
Opakování bubliny?
Tehdy byly nízko úrokové sazby, nárůst reálných mezd, vysoká poptávka, omezená výstavba, byly předpoklady pro růst cen nemovitostí. Dneska se předpoklady pro růst cen podle Pilipa také naplňují. „Pokud nedojde k nějakému vnějšímu šoku, tak je zřejmě nastartováno na to, aby mírný růst cen nemovitostí pokračoval,“ predikuje Pilip s tím, že Češi mají zvyk, když mají volné peníze, dát je do nemovitostí. „Je to sice neproduktivní, ale lidé si (dlouhodobě) řeknou, že výnos 3 % p.a. je lepší než v bance,“ soudí.
Oklepat se z nezdaru
„V těžkých chvílích člověk pozná přítele, to je pravda. Hodně to vytřídilo lidi kolem mě,“ ohlíží se Pilip za etapou podnikání, která nedopadla úspěšně. A vším, co se kolem odehrávalo. „Jednou mi volal někdo, kdo koupil pohledávku s diskontem, že jestli mu nezaplatíme do týdne, tak to půjde do novin,“ říká Pilip s tím, že za týden skutečně vyšel celostránkový článek v Mladé frontě DNES. Byli i lidé, kteří říkali, že „když byl Pilip v té politice, tak někde na Seychelách ještě musí být něco, co by nám mohl poslat,“ usmívá se.
Nakladatelská činnost
Ivan Pilip se v České republice aktuálně věnuje nakladatelské činnosti, přičemž původním účelem bylo publikování děl Patrika Hartla. „Bylo to tenkrát hobby, abych doplnil portfolio svých aktiv, nepředpokládal jsem na začátku, že to bude takový trhák, kam vyrosteme,“ přiznává Pilip. „A jen Patrika Hartla jsme prodali v maloobchodních cenách za zhruba půl miliardy,“ říká Pilip s tím, že nepočítá další desítky autorů. Patrik Hartl tenkrát psal scénáře pro Ulici, myslím, a byl z toho frustrovaný, vzpomíná Pilip. „A já jsem se vzpamatovával z té realitní krize, bylo to víceméně náhoda, vytáhl jsem 200 tisíc a zaplatil předem tiskárně,“ vypráví Pilip, jak se rodil bestseller.
Knižní trh v ČR má objem 8 miliard korun a roste, sice pomalu, ale roste. A všichni ti velcí jsou ziskoví, dodává Pilip. Jaká je současná matematika trhu? Dostat se přes 1000 kusů, tam je ten break even point. Potom ta marže může být 20-30 % na knize, záleží na tiskových nákladech, uvádí Pilip. Dosud vydal 7 knih Patrika Hartla a příští rok by měla vyjít osmá. "Fandíme mu ve StarDance, je to reklama,“ uzavírá Pilip s tím, že okolo 200-300 tisíc výtisků na jeden titul může být strop na českém trhu.
Výstupy z podcastu MakroMixér naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Podcasts, YouTube (Music) či SoundCloud. Podcast MakroMixér pravidelně vybírá tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídává zajímavé a chytré hosty. Zaposlouchejte se!
