Druhý nejbohatší muž světa podle aktuálního žebříčku sestavovaného časopisem Forbes, Warren Buffett, prohlásil, že měl dvakrát možnost pomoci americké společnosti v posledních dnech před zásahem americké vlády, který v září loňského roku odvrátil kolaps tohoto amerického pojišťovacího gigantu.
Jednoho zářijového pátečního večera zavolal americkému miliardáři generální ředitel Robert Willumstad a žádal po něm vyčíslení nabídky za podíl na aktivitách této americké pojišťovny, uvedl Buffett v rozhovoru pro televizi Bloomberg. Následující neděli nevyšla ani druhá nabídka na účast na podnikání , když se nenaplnila očekávaná kapitálová injekce od jisté soukromé skupiny, pokračoval šéf společnosti Berkshire Hathaway.
„Nebylo příliš těžké“ této investici odolat uvedl Buffett s tím, že potřebovala „mnohem více, než jsme mohli dodat“. Americký miliardář sice prý nezná objem peněz, které chtěla, ale byl si jist, že je to bylo příliš. Buffett si prý toho pátečního večera vzal dvě hodiny na prostudování odfaxovaných dokumentů , než se rozhodl nezapojovat svojí společnost Berkshire funds do osudu pojišťovny.
Vyprávění Warrena Buffetta rozkrývá snahy americké získat od něj kapitál a vyřešit tak své finanční problémy právě onoho víkendu, kdy došlo k pádu jiné významné finanční instituce - Brothers.
Americká vláda se s nakonec dohodla na převzetí 79,9% podílu v pojišťovně výměnou za kapitálovou injekci v hodnotě 85 mld. USD, zatímco investiční banku Brothers nechala padnout. Součástí dohody bylo i nahrazení stávajícího šéfa Willumstada současným ředitelem Edwardem Liddym.
„Byl to víkend, jaký svět neviděl,“ shrnul události Buffett v rozhovoru pro Bloomberg TV.
již od státu dostala kolem 150 miliard dolarů a vláda USA v ní stále drží kolem 80 %. Na začátku března Spojené státy přislíbily pojišťovacímu kolosu další pomoc ve výši 30 mld. USD. Špatné investice a odpisy jsou mezi hlavními důvody, které společnost uvedla při vyjednávání kapitálové injekce. Nový kapitál 30 miliard však nedostane hned, ale bude je mít jako rezervu. Tyto peníze půjdou z programu na očištění finančního sektoru od problémových aktiv (TARP), z něhož již získala 40 miliard.