Kofola má za sebou rekordní první polovinu roku 2022. Dle slov finančního ředitele Martina Piskláka byl objemově silný i právě dokončený třetí kvartál. Jenže i Kofolu jako bezpočet dalších firem tíží enormní růst nákladů. „Naše letošní tržby se budou blížit 8 miliardám korun. Pokud by nám na příští rok vzrostly vstupy například o jeden a půl miliardy korun, musíme při zachování objemů zvednout ceny přibližně o pětinu. Takto výrazný nárůst nám však přináší nejistotu do prodaných objemů. Kdyby se trh následně objemově propadl o 10 %, budeme muset v interním cash flow najít nižší stovky miliónů korun. Preventivně jsme proto zastavili některé investice, snížili dividendu o 50 miliónů korun, snížili počet zaměstnanců a hledáme další úspory. Našim cílem je určitě udržet EBITDU nad 1 miliardou korun. Takováto EBITDA by nám umožnila vyplatit příští rok dividendu na minimálně letošní úrovni,“ vysvětluje v rozhovoru pro Patria.cz Martin Pisklák. Jak se Kofole daří v jednotlivých segmentech, na zahraničních trzích, co trápí její zákazníky a jak by očima Kofoly mohla či měla vypadat pomoc státu v současné turbulentní době?

Patria.cz: Kofola má za sebou rekordní první pololetí roku 2022. Přes růst tržeb o více jak čtvrtinu nad 3,7 miliardy korun ale z důvodu enormních nákladových tlaků čelíte poklesu provozního zisku EBITDA, odsouhlasena byla meziročně nižší dividenda. Generální ředitel Jannis Samaras hovoří o dosud nejkritičtější situaci z pohledu udržitelnosti byznysu. Můžete pro investory, čtenáře Patria.cz, objasnit kontrast objemově rekordní první poloviny roku a negativních nákladových tlaků do hospodaření? Co klíčového se v těchto rovinách v posledních měsících a týdnech pro další výhled a vývoj Kofoly odehrává?

Nejkritičtější situace z pohledu udržitelnosti byznysu je určitě nejčastější tvrzení, které slýcháme od firem a podnikatelů v našem okolí. Naši dodavatelé nám mnohdy nejsou schopni ani nabídnout cenu na příští rok – oni prostě neví, co je bude stát energie, která je pro ně klíčová. Čelí i nedostupnosti některých vstupních surovin.

Všichni se bojí o budoucnost svých firem. To je pro nás velice varovný signál. Když začne průmysl omezovat výrobu a propouštět, bude určitě klesat koupěschopnost obyvatel. A to se nás týká velmi. Zdražení vstupních surovin můžeme zatím přenášet na spotřebitele, ale ztrátu marže z důvodu poklesu prodaného množství budeme muset pokrýt sami z naší interní efektivity. Proto už teď spouštíme úsporná opatření, která nám budou tento očekávaný pokles vyvažovat.

Negativní tlaky do hospodaření v posledních měsících vycházejí z krátkodobého nesouladu nákupních a prodejních cen. Ty nákupní se nám mění každý den, ale exekuce změny prodejních cen je na jeden až tři měsíce. K tomu se přičítá velmi negativní výhled, který slyšíme od firem v našem okolí – to se za poslední měsíce změnilo skutečně výrazně.

Nicméně jinak se na našem byznys modelu nic nemění. Je dobře postavený, což potvrzují dlouhodobé výsledky.

Patria.cz: Česko prochází obdobím vysoké inflace, pozvolným pádem do hospodářského útlumu, krizí energií, v rovině oficiálního postoje je na zcela jasné straně vůči válce na Ukrajině. Jak vnímáte v takto obtížných dobách situaci ve společnosti, vývoj u vašich zákazníků?

Kofola je apolitický artikl. Spotřebitele Kofoly určitě nejvíce trápí rostoucí výdaje na provoz domácnosti, inflace obecně a hrozba ztráty zaměstnání.

Patria.cz: Široce diskutovaným tématem je vhodná reakce na výše uvedené body ze strany státu, především co do energetické krize. Jak byste si vy za Kofolu představovali či Vy osobně představoval efektivní vládní podporu pro firmy?

Největší pomocí je pro nás stabilita – a to jak tuzemská, tak evropská.

V tuzemsku je důležité neměnit překotně daně a zákony, protože všechny takové změny ještě více podporují nejistotu, které čelíme.

Narážím teď z našeho pohledu na návrh změny DPH u slazených nápojů, ale třeba také na nové bankovní daně. Banky jsou stěžejní pro financování českého hospodářství a jejich stabilita a konzistentnost je naprosto klíčová.

V evropském kontextu je to zejména zachování naší konkurenceschopnosti. Pokud by ostatní země průmysl masivně podpořily a česká vláda to neudělala, tak budeme výrazně ztrácet, protože nás zahraniční konkurence převálcuje.

Velice nepříjemná je potom zejména neurčitost vládních opatření. Po celé Evropě se v létě mluvilo o konkrétních cestách zastropování cen energií, u nás bylo ticho s neurčitým prohlášením „nebojte se, nikoho nechceme nechat padnout“. To vneslo do průmyslu velkou nervozitu, která vyústila například v to, že některé firmy v Moravskoslezském kraji začaly výrobu přesouvat do Polska. Vláda nakonec s podporou přichází, ale myslím, že ji měla komunikovat ve stejné době, jako to dělaly vlády okolní.

Patria.cz: Jak byste popsal nynější rozpoložení v nápojářském byznysu jako celku, očekávaný vývoj? Včetně zdražování, které jsme letos již opakovaně viděli.

Trh zdražuje stejně jako zdražujeme my. Na většině našich trhů jsme lídrem kategorie, a proto udáváme trendy my.

Za poslední rok jsme zdražovali třikrát a ceny jsme zvedli v průměru na všech trzích o 12 %.

Příští rok je zatím s mnoha otazníky, ale osobně očekávám zdražení na úrovni 20 %, což by přibližně odpovídalo obecné inflaci.

Patria.cz: Jak na krizový vývoj reaguje Kofola? Jak jsme teď připomněli, přistoupili jste k opakovanému zdražení, vedle nižší dividendy se objevují zprávy o škrtech akvizic, části investic, některých produktů.

Vše souvisí s aktuální nejistotou, ale pokusím se nastínit jednoduchou rovnici k úspěchu.

Naše letošní tržby se budou blížit 8 miliardám korun. Pokud nám na příští rok vzrostou vstupy (materiály a energie) o, a teď jde skutečně jen o ilustrativní odhady, jeden a půl miliardy, musíme při zachování objemů zvednout ceny přibližně o 20 % (1,5 děleno 8). Takto výrazný nárůst nám však přináší nejistotu do prodaných objemů. Kdyby se trh následně objemově propadl o 10 %, budeme muset v interním cash flow najít nižší stovky miliónů korun. Preventivně jsme proto zastavili některé investice, snížili dividendu o 50 miliónů korun, snížili počet zaměstnanců a hledáme další úspory. Naším cílem je určitě udržet EBITDU nad 1 miliardou korun. Takováto EBITDA by nám umožnila vyplatit příští rok dividendu na minimálně letošní úrovni.

Patria.cz: Vidíte u svých zákazníků změny ve spotřebitelském chování natolik, aby vás přiměly například výrazněji přehodnocovat dosavadní obchodní model?

Zatím ne. Prvních 9 měsíců tohoto roku bylo objemově povedených.

Patria.cz: Ano. Jsme na konci třetího čtvrtletí, před oficiálním zveřejněním nových kvartálních čísel. Co ohledně vývoje kvartálu a očekávání pro 4Q22 můžete uvolnit? Po polovině roku jste zpřesnili celoroční odhad EBITDA na 1,08 - 1,15 mld. Kč. Stále se pohybujeme v těchto mantinelech?

Ano, stále se pohybujeme v těchto mantinelech. Čelíme sice nákladovým tlakům, ale loňský 4Q byl stále výrazně omezen kovidovými opatřeními, což letos neočekáváme.

Patria.cz: Po prvním pololetí jste uvedli, že jste v zájmu minimalizace dopadu růstu cen vstupů na roční finanční cíl upravili plány a aktivity. Jak konkrétně?

Rušíme například promoce sirupů. Obsahují hodně cukru a jsou tedy nárůstem vstupů zasažené nejvíce. Naopak podporujeme prodeje čajů Leros, které by v zimě mohly být našim pomyslným esem v rukávu.

Patria.cz: Banky – úvěry – dluh. Jak se vyvíjí situace zde? Podnikli jste nějaké kroky, týkající se externího financování?

Na konci června jsme překlopili 60 % našeho dluhu do EUR. Historicky jsme měli vše v CZK, ale rozdíl mezi sazbami PRIBOR a EURIBOR výrazně narostl. Aktuální rozdělení dluhu jsme nastavili v souladu s našimi měnovými toky. Na Slovensku, ve Slovinsku a od 1. ledna 2023 také v Chorvatsku hospodaříme v EUR. Situace s bankami je u nás stabilizovaná, věřím, k oboustranné spokojenosti.

Patria.cz: Podívejme se blíže na jednotlivé segmenty Vašeho působení a podnikání. Jak se vyvíjí HORECA? Na jarním setkání s analytiky a médii jste uváděli, že v letech 2017-19 jste rostli nad trhem, pak za covidu klesali méně než konkurence. Padlo také, že neočekáváte plné zotavení HORECA před rokem 2025. Jak na situaci v HORECA a výhled pro segment nahlížíte nyní?

V segmentu HORECA se nám ve srovnání s trhem stále daří. Zotavení na předkovidové úrovně je ale skutečně během na dlouhou trať a naše očekávaní ohledně zotavení se moc nemění. To znamená, že před rokem 2025 se k hodnotám roku 2019 určitě nevrátíme.

Patria.cz: Podívejme se na retail. Na jaře jste návazně na celoroční čísla 2021 hovořili o výkonu zhruba třetinu nad rokem 2019, díky vlivu Ondrášovky a Korunní. Jaká je situace a výhled nyní?

Ano, to jsou hodnoty za rok 2021. Vývoj v roce 2022 ještě nemáme k dispozici, ale velké změny neočekáváme. Naše tržní postavení je stabilní.

Patria.cz: Jak se vyvíjejí Vaše aktivity ve Slovinsku a v Chorvatsku?

Ve Slovinsku se nám stále daří. Objemy rostou letos o téměř 9 %. V Chorvatsku nejsme market leader, ale i tak je tady náš růst téměř 9%.

Obecně je situace v těchto zemích výrazně pozitivnější než v česko-slovenském regionu. Inflace se v adriatickém regionu pohybuje lehce nad 10 % a spotřebitelská nálada je výrazně pozitivnější.

Patria.cz: Zůstává v dlouhodobém hledáčku vstup na další trhy? Rakousko, Německo?

Rakousko je typickou zemí, která by nás zajímala. Obecně se díváme dlouhodobě na země do 10 milionů obyvatel. To je velikost, kterou považujeme za zvládnutelnou. Může to být tedy Rakousko, Pobaltí nebo země bývalé Jugoslávie.

Aktuálně jsme ale významné akvizice utlumili. Nic, co bylo na stole, nemělo rozumnou návratnost.

Teď se chceme plně koncentrovat na naše stávající entity. Pokud se ale v budoucnu objeví něco s dobrou návratností, bude to mít strategický význam a naše finanční pozice nám to umožní, budeme se tím samozřejmě zabývat.

Patria.cz: Kofola je dlouhodobě viditelná v tématu cirkularity a obecně udržitelnosti. Nejde „pouze“ o vztah k životnímu prostředí, ale i reálné efekty do hospodaření. Co nového se událo v Kofole v těchto směrech?

V rozvoji udržitelných aktivit neustáváme. Cirkulární ekonomika je naším dlouhodobým cílem. Snižování hmotnosti plastových obalů a zavádění vratného skla, které je z pohledu dopadů na přírodu jedním z nejšetrnějších obalů, jsou jedny z našich nejprioritnějších projektů v oblasti provozu. Každý gram PET resinu na váze preformy je v celkových číslech velká úspora v penězích i pomoc životnímu prostředí.

Vratné skleněné lahve čelí problémům s dodávkami, protože velké sklárny nezvládají nárůst cen energií – lahve nám tak nemá kdo dodat nebo jsou příliš drahé. Pro nejbližší období máme skleněné lahve v dostatečném množství u nás na skladě a do budoucna se situace, doufejme, uklidní.

Co se výhledu týče, čekáme na schválení antimonopolním úřadem naší investice do společnosti General Plastik, která se zabývá recyklací a znovuzpracováním materiálů. A doufáme, že stejně jako na Slovensku, kde již úspěšně funguje Zálohový systém, se jednou dočkáme i toho českého.



Martin Pisklák promoval v roce 2005 v oboru firemní finance a účetnictví na Masarykově univerzitě v Brně. V průběhu studia strávil jeden semestr studiem mezinárodních obchodních vztahů na rakouské FH Burgenland. Do Kofoly přišel v prosinci 2010. V letech 2011–2014 byl vedoucím oddělení controllingu a v letech 2015–2019 byl finančním ředitelem a místopředsedou představenstva společností Radenska a Studenac v adriatickém regionu. Dnes působí jako finanční ředitel skupiny Kofola a nově také jako HR ředitel Kofoly ČeskoSlovensko. Před příchodem do Kofoly pracoval ve společnosti PwC, nejprve jako finanční auditor (2005–2008) a poté jako konzultant v transakčním poradenství (2008–2010).