Skupina investorů vedená americkým miliardářem Elonem Muskem chce za 97,4 miliardy dolarů (téměř 2,4 bilionu Kč) koupit společnost OpenAI, která stojí za jazykovým modelem s prvky umělé inteligence (AI) ChatGPT. Šéf OpenAI Sam Altman ale nabídku na platformě X odmítl, a naopak navrhl, že za 9,74 miliardy USD koupí tuto platformu. Odkázal na ni přitom původním názvem Twitter. Musk někdejší Twitter koupil v roce 2022 zhruba za 44 miliard USD a přejmenoval ho na X. Altman později novinářům řekl, že se Musk snaží zpomalit konkurenci.
Musk, jeho společnost xAI zabývající se umělou inteligencí a sdružení investičních firem chtějí převzít kontrolu nad OpenAI, řekl Muskův právní zástupce Marc Toberoff. Jejich záměrem je návrat OpenAI ke svému původnímu poslání neziskové výzkumné laboratoře, dodal.
Na otázku televize CNBC, jak vážně bere Muskovu nabídku, šéf OpenAI Altman odpověděl: "Nijak zvlášť." "Myslím, že jde o to zpomalit konkurenta a vyrovnat se mu," řekl novinářům na okraj summitu o AI v Paříži. Muskova xAI je přímým konkurentem OpenAI, připomněl už dříve deník Financial Times.
Altman a Musk se v roce 2015 spolupodíleli na založení OpenAI, v roce 2018 ale Musk na svůj post v radě společnosti rezignoval. OpenAI vznikla jako nezisková výzkumná laboratoř s cílem vytvořit AI, která by byla bezpečná a prospěšná lidstvu. O čtyři roky později vytvořila ziskovou divizi, aby zajistila financování vysokých nákladů na vývoj AI.
Neobvyklá struktura přenechala kontrolu nad ziskovou divizí neziskové organizaci. V posledních měsících ale usiluje o přeměnu právní formy z neziskové výzkumné organizace na obchodní společnost, a to v příštích dvou letech. Konkrétně OpenAI usiluje o změnu právní formy na obecně prospěšnou společnost, která je specifická pro Spojené státy. Tato právní forma kombinuje cíl vytvářet zisk jako u komerčních firem a zároveň pomáhat společnosti jako u neziskových organizací.
Musk proti Altmanovi a OpenAI už podal žalobu, kterou se snaží transformaci zablokovat, a teď nabízí 97,4 miliardy dolarů za aktiva v držení neziskové organizace, která zahrnují kontrolní podíl v ziskové dceřiné společnosti OpenAI. Musk tvrdí, že společnost, kterou v roce 2015 spoluzaložil, se odchýlila od dohodnuté cesty neziskové organizace, jejíž výzkum AI má být prospěšný lidstvu. Altman od tohoto poslání podle něj upustil, když uzavřel partnerství se společností . OpenAI už dříve oponovala, že žádná taková dohoda neexistovala.
Musk podle ředitele České asociace umělé inteligence Lukáše Benzla často vystupuje jako vizionář, ale jeho činy mluví jasně. "Jde mu o kontrolu, ne o veřejné blaho. Pokud by skutečně chtěl neziskovou OpenAI, mohl ji v roce 2018 podpořit jinak než odchodem a následnou kritikou. Místo toho teď přichází s nabídkou, která spíš než AI revoluci připomíná převzetí moci nad tím, co už nemůže ovládat jinak," podotkl Benzl.
V současném souboji mezi Muskem a Altmanem jde podle zakladatele společnosti Elevaty.ai Alexandra Bruny ve skutečnosti o to, kdo bude kontrolovat budoucnost umělé inteligence. "Připomíná to závod o dobytí Měsíce, jen tentokrát jde o AI. Musk, původní spoluzakladatel OpenAI, kritizuje její přechod pod a varuje před nebezpečím centralizované AGI – superinteligentní AI řízené jednou korporací nebo vládou. Prosazuje decentralizovaný přístup, kde by AI byla otevřená a dostupná různým aktérům. Altman s OpenAI a projektem Stargate naopak buduje gigantickou AI infrastrukturu, která má zajistit americkou dominanci v AI závodě. Do hry však vstupuje i Čína, která masivně investuje do AI vývoje a s projekty jako DeepSeek dohání Západ," dodal Bruna.