Během minulého týdne se objevilo několik zpráv se stejným jmenovatelem – zvýšený aktivismus některých akcionářů zvedající ceny akcií dané společnosti na burze. Portugalská banka BCP tak získala díky sílícím hlasům některých akcionářů proti současné strategii managementu. Posílily akcie Deutsche Telekom díky zprávám o tom, že Blackstone, který ve firmě drží významný podíl, tlačí na to, aby tato prodala svou dceru T-Mobile US. Podobně posílily akcie holandské chemičky DSM. Zprávy o zvýšeném aktivismu některého z akcionářů, který obvykle reprezentuje opozici vůči současnému managementu společnosti, tedy většinou nezarmoutí ani ostatní minoritní akcionáře.
Je jasné, že s tím, jak se zvyšuje složitost a velikost společností, počet trhů na kterých operují, počet jejich dceřiných společností atd., se zvyšuje možnost „přehlédnutí“ toho, že v některé oblasti není vše jak má být. Navíc tato "příležitost" dělá někdy zloděje - když management díky nedostatečné kontrole získá pocit, že firma je vlastně jeho. A situaci jen zhoršuje, pokud je management tlačen/ponoukán jednoduchými odměňovacími modely typu "čím vyšší EPS v tomto roce, tím vyšší bonus". Tyto a jiné faktory mohou být odbourány právě zvýšeným zájmem a aktivitou některého z akcionářů.
K výše uvedeným globálním faktorům navíc u nás přistupuje i to, že Evropa je stále poněkud pozadu co se týče ochoty restrukturalizovat a zlepšovat firemní výkonnost. Jak pronesl jeden z významných evropských zástupců akcionářského aktivismu: „V Evropě zbývají dvě komunistické země: Německo a Francie“. Důvodem jeho názoru je zejména byrokratičnost, netransparentnost a provázanost byznysu s politikou, které ústí v neefektivní chování firem.
Nutné je ale poznamenat i to, že zvýšená aktivita některého z akcionářů může situaci i komplikovat. Není zas tak těžké překročit hranici mezi zaměřením se na zvýšenou hodnotu celé firmy (tj. práce pro všechny) a zaměřením se na vlastní zisk na úkor ostatních (např. možný insider trading na základě informací získaných z rozhovorů s managementem, členy představenstva, atd.). Může tak dojít i k situaci, kdy se začnou „prát“ dva minoritní akcionáři.
Příkladem je nedávná situace kolem společnosti Acxiom. Zde jeden z významných minoritních akcionářů - Millbrook Capital Management - bránil postupu dalších minoritářů - hedge fondu ValueAct Capital a fondu rizikového kapitálu Silver Lake Partners - ohledně jejich plánovaného převzetí a restrukturalizace společnosti Acxiom. Úsměvné je na tomto případu zejména to, že management společnosti za příslib zachování svých pozic spolupracoval při plánovaném převzetí, které mělo odbourat stávající (tj. managementem zapříčiněnou) neefektivitu.