Praha 12. července (ČTK) - Celosvětová hodnota fúzí a akvizic v energetice a příbuzných odvětvích vzrostla loni o 63 procent na 420 miliard dolarů (přibližně 8,7 bilionu korun). Spojují se čím dál tím větší podniky, počet transakcí totiž už druhým rokem za sebou mírně klesl. V roce 2006 se jich uskutečnilo 883, téměř o tři procenta méně než v roce 2005. Vyplývá to z aktuální studie poradenské společnosti KPMG.
Konsolidace bude navíc podle vrcholových manažerů, které autoři zprávy oslovili, pokračovat. A to nejen na domácím, ale i na globálních trzích. V příštích třech letech se upevní konsolidace na národním trhu podle 87 procent dotázaných, další spojování přes hranice očekává ve stejné době 82 procent respondentů.
Tři pětiny manažerů také uvedly, že jejich společnost v současnosti aktivně vyhledává podnik, který by mohla koupit nebo se s ním spojit.
Zprávy o nových akvizicích se podle autorů průzkumu objevují v novinách téměř každý den. Aktivita se v poslední době soustředila především na Evropu. Španělská elektrárenská a plynárenská společnost Iberdrola loni převzala za 11,6 miliardy liber (asi 480 miliard korun) britskou firmu Scottish Power. Jinou španělskou firmu Endesa převezme italská energetická skupina Enel spolu se stavební společností Acciona. Hodnota transakce činí 43,7 miliardy eur (přibližně 1,25 bilionu korun). Plánuje se spojení dvou francouzských podniků: státního Gaz de France a soukromé společnosti Suez.
"Je to více než jen vlna, je to cunami," řekl v souvislosti s rostoucí aktivitou v Evropě analytik Emmanuel Turpin z investiční skupiny Morgan Stanley. Podle něj jsou údaje za rok 2006 součástí trendu, ne náhodným výkyvem.
V následujících letech se ale největší příležitosti naskytnou na trzích v Číně, Indii, Austrálii a Rusku. Nebudou se spojovat jen energetické společnosti mezi sebou, do budoucna poroste význam soukromého kapitálu a investičních fondů.
Spojování podněcuje především rostoucí strach z konkurence od již konsolidovaných energetických gigantů. Pro více než polovinu manažerů to byl hlavní důvod akvizic v posledních třech let. Až na druhém místě je to snaha dosáhnout větší nákladové efektivity.
V Evropě se dosud energetické podniky soustředily na nejvíce liberalizované trhy, jako jsou Velká Británie či Nizozemsko, nebo na rychle rostoucí trhy, jako je Španělsko. Díky deregulaci na unijním trhu se v nejbližší době otevírá také prostor ve střední a východní Evropě.
Velké energetické skupiny se podle autorů zprávy v nejbližších letech zaměří také na akvizice do větrných elektráren a dalších obnovitelných zdrojů energie. Vedou je k tomu obavy o bezpečnost dodávek i klimatické změny. Firmy si chtějí nejen vylepšit image před veřejností, ale lákají je i vládní pobídky a subvence.
Více než polovina respondentů sleduje akvizicemi zvýšení tržního podílu. Pro 37 procent je cílem akvizic získání nových produktů a služeb a pro 32 procent vstup na nové trhy a výnosy z rozsahu.
Největší hrozbou pro plánované akvizice jsou podle 51 procent manažerů zásahy vlád a regulačních orgánů. Nesoulad v očekávané ceně mezi prodávajícím a kupujícím označilo za příčinu krachu jednání o převzetí 45 procent oslovených manažerů.
Celosvětová hodnota a počet fúzí a akvizic v energetice a příbuzných sektorech:
Rok / Hodnota transakcí (v mld. USD) / Počet transakcí
2000: 259 / 614
2001: 221 / 655
2002: 123 / 659
2003: 104 / 824
2004: 150 / 918
2005: 257 / 906
2006: 420 / 883
Zdroj: KPMG: Powering Ahead (2007).