I nové údaje zveřejněné Bílým domem 30. října dokládají, že federální stimulační balíček opravdu vytváří a zachovává pracovní místa. Bohužel tyto zprávy nelze považovat za úplně dobré. Důvodem je to, že pokud stimulus zafungoval a trh práce zůstává i přesto extrémně slabý, k čemu dojde, až se stimul začne někdy v příštím roce stahovat? Řada ekonomů se čím dál více obává, že americké oživení bude postupovat jen velmi pomalu, zvláště nedostane-li se mu další pomoci. „Domnívám se, že je smysluplné ohlížet se po další pomoci od americké vlády, ať už ji nazvou stimulem nebo ne,“ uvádí například Gus Faucher, ředitel pro makroekonomický výzkum v Moody´s Economy.com.
Zpráva z Bílého domu uvedla, že 160 miliard dolarů stimulu, které se dosud utratily (z celkové částky 787 miliard dolarů stimulačního plánu) „do konce září vytvořilo nebo zachránilo 640 329 pracovních míst“. Toto téměř komicky přesné číslo se zakládá na informacích od příjemců peněz ze stimulačního balíčku. Bílý dům však uvádí, že skutečný počet zachráněných nebo vytvořených pracovních míst je vyšší a pravděpodobně přesahuje 1 milión. To proto, že uvedených 160 miliard dolarů tvoří ve skutečnosti přibližně jen polovinu toho, co se dosud utratilo, a také proto, že lidé, kteří jsou najati díky prostředkům ze stimulačních fondů, více utrácejí své peníze a vytvářejí druhotnou zaměstnanost.
Na podporu svých tvrzení Bílý dům rovněž zveřejnil zprávu, kde nezávislí ekonomové odhadují, že stimulační balíček vytvořil nebo zachránil v průběhu třetího čtvrtletí mezi 620 000 a 1,5 miliónem pracovních míst. Ale údaj o přibližném miliónu pracovních míst, které byly zachráněny či vytvořeny, se zdá dobrý až do chvíle, kdy si uvědomíme, že od počátku recese v prosinci 2007 jich americká ekonomika ztratila více než 7 miliónů. Ekonomové odhadují, že za pouhý říjen ekonomika ztratila zhruba ještě 200 000 pracovních míst.
Nová zpráva z 29. října vyzdvihla 3,5% růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí jako důkaz, že hluboká recese už je konečně překonána. Nicméně většina z tohoto růstu pochází ze stimulačních programů typu šrotovného a daňových úlev pro ty, kdo poprvé kupují dům. Bez toho „by reálný HDP vzrostl jen o málo, jestli vůbec,“ řekla 29. října Christina Romerová, hlavní ekonomická poradkyně prezidenta Obamy. Nezdá se, že by Obamova vláda spolu s Kongresem hodlala přijmout další důležitý stimulační zákon, částečně proto, že nafukování federálního deficitu bude znamenat vyšší daně v budoucnosti a možné vyšší úrokové sazby, pokud se na investorech projeví nervozita.
Přesto řada ekonomů uvádí, že vzhledem k tomu, že ve druhém pololetí roku 2010 dojde ke stažení stimulu, se bude muset něco stát, aby se americká ekonomika vzpružila. Jestliže Spojené státy nakupí příliš mnoho dluhu z nových výdajových programů, nastane samozřejmě v delším období velký problém. Podle Fauchera je však v krátkém období „důležitější se ujistit, že se ekonomika opět rozjede. Jakmile se dostane k udržitelnému růstu, pak se můžeme zabývat snižováním deficitu.“
(Zdroj: Businessweek)