Závěr týdne a další propad technologií

Index S&P 500 dnes neznatelně vzrostl, o něco lépe se dařilo indexu Dow Jones Industrial Average (+0,2 %) a technologický index Nasdaq Composite propadnul vinou čipařských firem (-0,6 %). Cena ropy jen lehce pod 100 UDS za barel zhoršuje obavy z prudkého nárůstu inflace způsobeného energetickými zdroji, který by mohl přesvědčit centrální banky, včetně Federálního rezervního systému, aby v reakci na to zpřísnily měnovou politiku. S ohledem na tato očekávání vzrostly výnosy amerických státních dluhopisů. Cena ropy Brent v pátek poklesla, jelikož americká armáda oznámila, že v pátek brzy ráno dokončila 13. vlnu úderů na íránské cíle. Americké síly zasáhly sklady dronů a pobřežní sledovací stanoviště, s cílem narušit schopnost Teheránu zahájit údery na obchodní plavidla v Hormuzském průlivu. Írán odmítl návrh na příměří, který podpořil USA a který předložil irácký premiér Alí az-Zajdí, uvedl ve čtvrtek deník The New York Times s odvoláním na íránské a irácké představitele. Podle zprávy Teherán uvedl, že není ochoten akceptovat dočasnou dohodu, která by ponechala nevyřešenou otázku kontroly nad Hormuzským průlivem, jedním z nejdůležitějších uzlů pro přepravu ropy na světě. Návrh byl údajně jedinou nabídkou příměří, která je v současné době zvažována.

Zatímco někteří obchodníci se obávali udržitelnosti masivních výdajů hyperscalerů na infrastrukturu umělé inteligence, výsledky společnosti Intel nabídnuly alespoň letmý pohled na výhody boomu umělé inteligence. Americký výrobce čipů vykázal za druhé čtvrtletí výnosy, které překonaly očekávání Wall Street, částečně díky poptávce po jeho čipech používaných v nejmodernějších agentech umělé inteligence. Akcie společnosti Intel v dnešním obchodování i tak propadly o 7,9 %.

Kromě umělé inteligence a války s Íránem americký prezident Donald Trump v pátek zavedl nová dvouciferná cla na dovoz ze 60 zemí, což je nejnovější pokus Bílého domu prosadit agresivní postoj k mezinárodnímu obchodu, který byl soudem zrušen. Cla, která se pohybují od 10 % do 12,5 %, nahrazují globální 10% clo, které již vypršelo. Trumpova administrativa argumentuje, že tato cla jsou nezbytná, protože obchodní partneři USA dostatečně nevymáhají sankce na zboží vyrobeného nucenou prací. Je pozoruhodné, že dva hlavní obchodní partneři USA – Kanada a Evropská unie – podléhají v rámci dohody 10% clům, přestože obě země mají zákony zakazující dovoz zboží vzniklého za použití nucené práce. Podle deníku The New York Times však Trumpovi představitelé uvedli, že ani jeden z nich tato pravidla účinně nevymáhal. Trump již dříve uplatnil 10% celosvětová cla poté, co Nejvyšší soud v únoru zrušil jeho rozsáhlá nouzová ekonomická cla. Jako odůvodnění pro nová cla prezident používá paragraf amerického obchodního zákona z roku 1974, který umožňuje Bílému domu stanovit dovozní cla a další sankce vůči zemím, u nichž se má za to, že se dopouštějí „neoprávněných“ nebo „diskriminačních“ obchodních praktik.