Poprvé od ledna loňského roku se výnos desetiletých amerických státních dluhopisů vyšplhal k hranici 4,7 %. Hlavním zdrojem tlaku na růst výnosů zůstává cena ropy, která ve čtvrtek opět překonala hranici 100 dolarů za barel.
Americké desetileté dluhopisy představují klíčový benchmark, od kterého se odvíjejí hypoteční sazby, úroky z kreditních karet i náklady na financování automobilů. Během pátečního obchodování výnos mírně klesal a aktuálně se pohybuje kolem 4,68 %.
Konflikt na Blízkém východě dostal pod tlak také dvouleté státní dluhopisy, které jsou citlivější na kroky a rétoriku americké centrální banky. Jejich výnos od začátku roku vzrostl o 85 bazických bodů na 4,33 %. Růst krátkého konce výnosové křivky naznačuje, že investoři počítají s dalším zpřísňováním měnové politiky Fedu.
Trh aktuálně zaceňuje dvě zvýšení sazeb do konce ledna příštího roku, přičemž k prvnímu navýšení o 25 bazických bodů by podle současných očekávání mělo dojít již v září.
Pod tlakem zůstávají také třicetileté americké dluhopisy. Jejich výnos od roku 2022 stabilně roste a na začátku července překonal hranici 5 %. Nad touto úrovní se aktuálně drží zhruba 28 dní, což je nejdelší období od začátku globální finanční krize v roce 2007.
Pro investory je zajímavé, že na růstu výnosů se stále více podílejí nejen inflační očekávání, ale také reálné výnosy. Ty představují výnos, který investor získává nad míru inflace, a jsou důležitým ukazatelem očekávání trhu ohledně ekonomického růstu, měnové politiky i atraktivity rizikových aktiv.
Výnos desetiletých amerických TIPS se aktuálně pohybuje kolem 2,42 %. Zároveň roste jeho podíl na celkovém výnosu desetiletých amerických dluhopisů. To naznačuje, že investoři dnes nepožadují pouze kompenzaci za vyšší inflaci, ale také vyšší prémii za držení dlouhodobých amerických aktiv.
Rostoucí reálné výnosy zároveň představují riziko pro akcie, protože zvyšují atraktivitu relativně bezpečnějších dluhopisů. Vyšší reálné sazby se zároveň promítají do vyšší diskontní sazby používané při oceňování akcií, což snižuje současnou hodnotu budoucích zisků a cash flow. V konečném důsledku tak mohou vytvářet tlak na valuace i cílové ceny akcií.