Brusel/Štrasburk (zpravodaj ČTK) - Evropský parlament dnes schválil rozpočet Evropské unie pro příští rok. Výdaje, které EU oficiálně nazývá platbami, by měly dosáhnout 123 miliard eur, členské státy EU přitom původně stanovily výdajový strop na 120,5 miliardy eur. Europoslancům se však podařilo, jako již každoročně, dosáhnout zvýšení některých rozpočtových kapitol, mimo jiné u zahraniční politiky či u zemědělství. Na více peněz tak například dosáhnou i producenti mléka, které v uplynulých měsících zasáhl prudký propad výkupních cen.
Ministři zemědělství původně chtěli na podporu mlékárenství vydat 280 milionů eur, po tlaku europoslanců ovšem rozpočet pro tento účel počítá s částkou 300 milionů eur. Čeští zemědělci z této částky získají celkem 150 milionů korun. České ministerstvo zemědělství původně odhadovalo, že každý český producent mléka by měl dostat zhruba 50.000 korun, nakonec to však bude více peněz. Podporu totiž získají jen farmy, u nichž se výroba mléka podílí velkou částí na celkovém hospodaření.
"Smyslem vytvoření tohoto fondu je pomoci restrukturalizovat mlékárenský průmysl v souvislosti s postupným ukončením kvót na mléko, které navrhuje komise. Z fondu by byla financována například opatření na podporu znevýhodněných oblastí, na podporu prodeje a na nalezení alternativních příjmových zdrojů," uvedl parlament.
Češi však dosáhnou i na řadu dalších mimořádných finančních prostředků. EU totiž v rozpočtu počítá s výdaji na budování plynařské či elektrárenské infrastruktury ve výši téměř čtyř miliard eur. Česko má z této podpory získat 35 milionů eur na vybudování zásobníků zemního plynu, které by měly zlepšit energetickou bezpečnost země v případě další plynové krize, která se odehrála například počátkem letošního roku.
Konkrétní projekt, který mimořádnou dotaci získá, by měla v pátek vybrat Evropská komise. "Chceme-li v příštím roce zvýšit jistotu lidí v Evropě, musíme prostředky z tohoto rozpočtu využít smysluplně. Z tohoto důvodu tedy podporujeme energetickou bezpečnost," řekl při úterní debatě o rozpočtu maďarský europoslanec László Surján, který měl projednávání celého návrhu na starosti.
Europoslanci měli původně celou řadu požadavků, podařilo se jim však prosadit jenom jejich část a výsledný kompromis se nejvíce blíží původnímu návrhu Evropské komise, který počítal s výdaji ve výši téměř 123 miliard eur. Již ke každoroční tradici patří "souboje" mezi parlamentem a státy kvůli výdajům na zahraniční politiku. Ta by se přitom v EU měla příští rok značně proměnit, protože kvůli lisabonské smlouvě, která začala platit 1. prosince letošního roku, vznikne několikatisícový diplomatický unijní sbor.
Europoslanci však chtěli i vyšší finanční příspěvek pro palestinská území, který obvykle tvoří citelnou část výdajů EU na zahraniční pomoc. Kromě toho zákonodárci chtěli i více peněz na větší podporu vědy a výzkumu a malých a středních podniků. Většina těchto požadavků ale neměla naději na úspěch, což bylo patrné i na rekordně nízkém počtu pozměňovacích návrhů při dnešním hlasování. Ještě v prvním čtení přitom poslanci hlasovali o stovkách pozměňovacích návrhů, jejichž soupis vážil 2,1 kilogramu.