Ben Bernanke v sobotu ve svém projevu uvedl, že regulace by byla lepším nástrojem v boji proti vzniku realitní bubliny než plošné zvýšení úrokových sazeb. John Taylor, profesor ekonomie na Stanford University, s tímto názorem nesouhlasí. Podle něj existuje spousta důkazů, že nízké úrokové sazby přispěly ke vzniku bubliny; byly dlouho drženy pod úrovní, která byla podle množství indikátorů v daném čase optimální.
Například podle tzv. Taylorova pravidla měly úrokové sazby růst již v roce 2002, Fed namísto toho pokračoval ve snižování nominálních sazeb (reálné sazby byly dokonce v období let 2003 – 2005 negativní). Taylor tvrdí, že „je bez diskuse, že v tomto prostředí se investoři ženou za vyššími výnosy jinde“, patrná navíc byla výjimečně vysoká inflace v oblasti nemovitostí, stejně jako rizikové spekulace. „Přestože se tedy Bernanke snažil ve svém projevu zaměřit na negativa při používání mého pravidla, mé výzkumné práce ve skutečnosti obstály velmi dobře,“ sdělil Taylor. Znepokojivé je podle jeho mínění zejména to, že Fed popírá, že by nastavení sazeb bylo jedním z faktorů, který ke krizi přispěl. Tato nulová zodpovědnost budí obavy z laxního přístupu v budoucnosti. Indikátory jako Taylorovo pravidlo by se měly používat, aby Fed opět nezůstal „za křivkou“. Nyní se sazby blíží úrovni, kterou toto pravidlo indikuje, jakékoliv zvýšení inflace či ekonomické aktivity ale znamená nutnost zvýšení sazeb. Fed by však již nyní měl začít se zmenšováním své rozvahy – s prodeji aktiv.
(Zdroj: CNBC)