Podle posledního průzkumu Financial Times na vzorku čtyř tisíc pracovníků z USA a Velké Británie používá umělou inteligenci na denní bázi zhruba šedesát procent zaměstnanců z nejvyšších příjmových skupin, zatímco u nejnižších je to přibližně patnáct procent. Technologie, která měla podle optimistických předpokladů hrát na trzích práce „demokratizační" roli, zatím spíše prohlubuje stávající rozdíly.
Příčin je více. Pro smysluplné pracovní využití AI nestačí přístup k modelu – potřebujete vzdělání, znalost kontextu i schopnost kriticky rozlišovat, kdy „hluboce přemýšlet sami" a kdy úkol delegovat na AI model. To jde přirozeně lépe vzdělaným profesím: průzkum Financial Times zmiňuje zejména IT experty, právníky a konzultanty.
Neznamená to ovšem, že právě tito pracovníci budou automaticky „vítězi" AI revoluce. Byznys modely celých odvětví se mohou pod tlakem AI technologie výrazně přetvořit, jak ostatně ukázala digitalizace a nástup e-commerce, které výrazně zasáhly kamenné obchody nebo tradiční média, a to nehledě na kvalifikaci jejich zaměstnanců. Jedno je však zřejmé: kdo AI aktivně využívá, bude s postupem času výrazně produktivnější a žádanější – a v důsledku i schopnější pracovní místa měnit.
Optimistické studie předpokládaly, že AI může výrazně zvýšit produktivitu právě středně a níže kvalifikovaných pracovníků a tím příjmové rozdíly zmenšovat. Data Financial Times tento scénář prozatím nepotvrzují. Jsou to i nadále lidé s vyššími příjmy, hlubšími znalostmi a silnějším sociálním kapitálem, kdo své postavení s pomocí AI ještě upevňuje. Demokratizace přístupu k technologii a demokratizace jejích přínosů jsou zkrátka dvě různé věci.
To je špatná zpráva. Předchozí velké inovační vlny – digitalizace, automatizace – příjmové a majetkové nůžky zpravidla také rozevíraly. AI tento trend zatím sama o sobě neobrací. Co s tím? Studie OECD ukazují, že v minulosti částečně zafungovaly „nerovnosti-brzdící" mechanismy některých evropských zemí. Příkladem je dánský systém flexicurity – kombinace štědré aktivní politiky zaměstnanosti s důrazem na soustavné investice do kvalifikace samotných zaměstnanců. Výsledkem je o poznání soudržnější pracovní trh: poměr mezi nejlépe a průměrně odměňovanými pracovníky zůstal v posledních dekádách v Dánsku v zásadě stabilní, a to přes dramatický nárůst produktivity. Staré recepty samozřejmě nemusejí ve zcela nové době fungovat beze zbytku – může ale být dobré se od nich alespoň odrazit.
TRHY
Koruna
Česká koruna se drží v blízkosti 24,30 EUR/CZK a poslední vývoj situace na Blízkém východě ji spíše bere odvahu k dalším ziskům. V tomto zkráceném týdnu předpokládáme relativně nízkou volatilitu české měny. Kromě vývoje cen ropy a eurodolaru bude česká měna sledovat čtvrteční výsledek HDP za první kvartál (náš relativně solidní odhad +0,6 % q/q) a jakékoliv nové zprávy z ČNB (i když na květnovém zasedání vše směřuje ke stabilitě sazeb).
Eurodolar
Dohoda mezi USA a Íránem v nedohlednu a cena ropy zpátky vysoko nad 100 USD za barel zatím nedokázaly přinést dolaru potřebné body. Jinak eurodolar setrvává po víkendu nad hranicí 1,17 a měnový pár ani nijak nevzrušila páteční zpráva, že obvinění vůči stávajícímu šéfovi Fedu Jeromu Powellovi byla stažena, což otevírá prostor pro to, aby jeho nástupce - Trumpův kandidát Kevin Warsh – byl potvrzen Senátem do funkce a od poloviny května se ujal vedení nejdůležitější centrální banky světa.
Tento týden bude sice u nás zkrácený, ale z pohledu makroekonomických událostí bude pro eurodolar opravdu hektický. Kromě zasedání Fedu a HDP na trh čekají výsledky HDP za první kvartál jak z USA, tak eurozóny, přičemž zároveň s tím budou zveřejněna inflační data.