(ČTK) - Elektrárenská společnost zahájila neformální rozhovory s Evropskou komisí (EK) ohledně dostavby dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín (JETE). Napsal to týdeník Euro. Podle jeho zjištění se může stát vážnou překážkou rychlého započetí stavebních prací otázka ukládání vyhořelého paliva. Tato problematika by se totiž v ČR měla vyřešit až v roce 2015.
Domácí energetická jednička si chce podle listu připravit všechny náležitosti v předstihu, aby mohla začít stavět na jihu Čech co nejdříve. Proto sonduje, co bude bruselské úředníky zajímat. "Měli jsme v Lucemburku schůzku na generálním ředitelství pro energetiku. Nicméně byla to jen informativní schůzka, abychom si ujasnili všechny požadavky, které nás v budoucnu čekají," potvrdil mluvčí Ladislav Kříž.
Loni v listopadu spustil výběrové řízení na dostavbu dvou bloků JETE s opcí na dodávku dalších tří jaderných bloků v Evropě. Vítěz tendru dostane zakázku převyšující 500 miliard korun. O největší tendr v Evropě usilují tři společnosti, francouzská , americko-korejský Westinghouse a rusko-české konsorcium vedené Atomstrojexportem. Finální rozhodnutí o dodavateli technologií se očekává na začátku roku 2012. by chtěl uvést nové dva bloky do provozu do roku 2020.
Zda se mu to podaří, ovlivní také EK. Ta požaduje podrobné informace od zadavatele stavby i členského státu EU, na jehož území má jaderné zařízení fungovat. Zatímco musí komisi oznámit investiční záměr a odpovědět na řadu otázek týkajících se financování projektu, použitých technologií a například paliva, od českého státu Brusel očekává vyřešení způsobu ukládání jaderného odpadu.
Loni skončilo pětileté moratorium na průzkumné práce, jež mají vytypovat geologicky vhodné lokality. Předpokládá se, že hlubinné úložiště vznikne v žulovém masivu v seizmicky stabilní oblasti. Finální výběr by měl být proveden do roku 2015. Zvažování lokalit však vyvolává odpor místních obyvatel. Ve světě doposud neexistuje systém trvalého uskladňování jaderného odpadu. Nejblíže jsou vybudování hlubinného úložiště ve Finsku. Seveřané předpokládají spuštění provozu v roce 2020.
V Česku mají mezisklady v Dukovanech a Temelíně předpokládanou kapacitu na dalších 50 let. Podle české legislativy platí, že dokud provozovatel jaderné elektrárny neprohlásí vyhořelé palivo za odpad, nenese za něj odpovědnost stát. se zdráhá odpadu zbavit ve prospěch státu kvůli obavám z růstu světových cen uranu. Investice do hlubinného úložiště odpovídá desítkám miliard korun. Cenu zaplatí provozovatelé jaderných zařízení z příspěvků na takzvaný jaderný účet. Tam je dnes okolo 13 miliard Kč. Z každé vyrobené megawatthodiny na něj od provozovatele plyne 55 korun.