EK zdvojnásobila odhad letošního růstu tuzemské ekonomiky, v eurozóně čeká 0,9 %

Doplněna tabulka:

(ČTK) - Česká ekonomika letos podle Evropské komise poroste o 1,6 procenta a příští rok o 2,4 procenta. Brusel tak v dnešní prognóze zlepšil podzimní odhad, v němž pracoval pro letošek s růstem ve výši 0,8 procenta a pro rok 2011 ve výši 2,3 procenta. Současně ale komise podotkla, že současná krize odhalila strukturální problémy v českých veřejných financích, které byly dosud maskovány příjmy z vysokých růstů v dřívějších letech.

Loni česká ekonomika pod tíhou dopadů celosvětové hospodářské klesla o 4,2 procenta.

Dnešní odhad Bruselu je ještě o něco optimističtější než prognóza českého ministerstva financí, které proti EK čeká letos růst o 0,1 procentního bodu nižší. V očekávání pro příští rok se ale shodují.

Komise v dnešním materiálu při popisu situace v ČR připomíná zhoršení stavu veřejných financí (deficit v roce 2008 ve výši 2,7 procenta HDP a loni ve výši 5,9 procenta) a potřebu jejich konsolidace. Pro letošek i příští rok by měl dosáhnout 5,7 procenta.

Vzhledem ke zhoršení rozpočtových deficitů podle Bruselu fiskální nerovnováha představuje jednu z hlavních obav v české ekonomice v krátkodobém i střednědobém horizontu.

Nezaměstnanost v Česku EK pro letošek odhaduje na 8,3 procenta. Příští rok by nicméně měla klesnou na osm procent. Inflace by naopak měla z letos očekávaného jednoho procenta stoupnout v roce 2011 na 1,3 procenta.
 

Hrubý domácí produkt celé evropské sedmadvacítky by letos měl růst o rovné jedno procento a zemí platících eurem o 0,9 procenta. Na podzim komise očekávala růst o 0,7 procenta v obou zónách. V příštím roce by mělo hospodářství unie růst o 1,7 procenta a v eurozóně o 1,5 procenta. To je proti podzimnímu odhadu jen nepatrné vylepšení odhadu ekonomiky EU o 0,1 procentního bodu, v případě eurozóny zůstala prognóza beze změny.

"Vylepšený odhad ekonomického růstu pro letošní rok je dobrá zpráva pro Evropu. Nyní musíme zajistit, že tento růst nebude vykolejen riziky spojenými s finanční stabilitou," řekl novinářům eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.

Hned několik členských států EU nicméně i nadále zůstává v hospodářské recesi, přestože ve většině z nich ekonomika oživuje. Nejvíce by se měl letos propadnout HDP Lotyšska, a to o 3,5 procenta, v příštím roce by ale již měl vzrůst o 3,3 procenta. S recesí se bude i nadále potýkat silně zadlužené Řecko, jehož ekonomika se má letos propadnout o tři procenta a v příštím roce o 0,5 procenta.

S recesí má podle odhadu komise letos bojovat ještě Španělsko (-0,4 procenta) či Irsko (-0,9 procenta). Obě tyto země spolu s Itálií, Řeckem a Portugalskem tvoří skupinu označovanou finančními trhy jako PIIGS a potýkají se se špatným stavem veřejných financí. Portugalsko přitom bývá označováno jako nejpravděpodobnější nástupce Řecka, jemuž chtějí státy eurozóny a Mezinárodní měnový fond půjčit v příštích třech letech 110 miliard eur (zhruba 2,8 bilionu korun).

Se zhoršením veřejných financí se ale potýká celá Evropská unie i eurozóna. Od roku 2008 přitom schodek celé evropské sedmadvacítky vzrostl trojnásobně a v letošním roce by měl dosáhnout 7,2 procenta HDP. Celkem dva členské státy mají mít letos dokonce deficit větší než deset procent HDP, nejde ovšem o Řecko, jehož schodek má letos dosáhnout 9,3 procenta HDP a v příštím roce má vzrůst na 9,9 procenta HDP.

S největšími deficity se potýká Irsko a Velká Británie. Irsko loni hospodařilo se schodkem 14,3 procenta HDP, který byl nejvyšší v celé unii. Letos by se ale situace příliš neměla zlepšit a deficit by měl dosáhnout 11,7 procenta HDP a v příštím roce dokonce 12,1 procenta HDP. Podobný vývoj čeká i Velkou Británii, jejíž rozpočtový schodek by měl letos činit 12 procent HDP a v roce 2011 deset procent.