Očekávání investorů, že americká centrální banka přistoupí k sérii snížení úrokových sazeb, je podle přehnaně optimistické. Současná dynamická situace a nejistota ohledně dění ve Washingtomu Fedu podle banky příliš prostoru na snižování sazeb nedává.
Investoři doufají v pět až šest poklesů sazeb, nicméně ekonomové tvrdí, že osud úrokových sazeb je přímo závislý na vlivu cel na americkou inflaci. Pokud by měl být tlak na růst cen vyšší, než se očekává, tak k sérii snížení sazeb v blízké budoucnosti pravděpodobně nedojde. Jediné, co by podle banky mohlo vést Fed k razantním krokům, je prudké zhoršení americké ekonomiky.
Aktuálně trh s kontrakty futures zaceňuje pokles základní úrokové sazby do konce roku na úroveň 3,93 procenta. K prvnímu snížení by mohlo dojít již v říjnu, načež další by mělo nastat v prosinci. Od konce minulého roku drží americký Fed úrokové sazby v cílovém pásmu mezi 4,25 a 4,5 procenta. Podle společnosti CME Group investoři vyčíslili pravděpodobnost dvou snížení o 25 bazických bodů do konce roku na 78,5 procenta.
Uvolňování měnové politiky by pak mělo dle očekávání trhu pokračovat až do února 2027, kdy by se měly sazby dostat na 3,07 procenta. Nicméně to je podle ekonomů velkých bank přehnaně optimistický scénář. Předpokládají spíše pomalejší snižování sazeb, a to přes neustávající tlak a kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Americká centrální banka naposledy snižovala úroky ve třetím a čtvrtém kvartále loňského roku. Sazby postupně snížila o jeden procentní bod na současné hodnoty.
Zdroj: FRED
„Historie ukazuje, že snížení o 200 bazických bodů během dvou let téměř vždy předcházela recese,“ řekl ekonom Jim Reid z Deutsche Bank. Výjimkou byla situace v polovině osmdesátých let, kdy tehdejší šéf Fedu Paul Volcker nejprve razantně zvýšil sazby v boji proti inflaci a následně je agresivně snížil, aniž by jej k tomu donutila recese. Podle Reida to ale bylo jedinečné období. „Ve všech ostatních případech bylo takto razantní snížení podmíněné recesí,“ upozornil ekonom s tím, že tento faktor momentálně trhy neberou v potaz.
Opačný pohled nabízí hlavní analytik Patria Finance Tomáš Vlk, který věří, že ke snižování ještě letos dojde. „Je to z mého pohledu hodně pravděpodobné a dojde k tomu i bez recese,“ píše v komentáři a přestože ekonomický růst bude pomalejší, tak k recesi podle něj nedojde. „Důležité je, že by sazby měly klesnout až v období, kdy už bude daleko jasnější, jak moc se cla promítají do inflace,“ dodává Vlk s tím, že pokud inflační očekávání zamíří nahoru, nebude Fed uvolnění měnové politiky blokovat.
Antonio Gabrieli z Bank of America podobně jako Reid věří, že letos k žádnému uvolnění měnové politiky nedojde. Fed podle něj musí vyvážit dvě hlavní rizika: inflační tlaky způsobené cly a slábnoucí trh práce. „Vzhledem k tomu, že stagflační šok může přetrvávat až do roku 2026, je stále pravděpodobnější, že Fed zůstane nečinný,“ říká Gabrieli s vědomím, že tento názor je v rozporu s konsenzem trhu i očekáváním amerického prezidenta.
Trump plánuje navštívit americkou centrální banku ve čtvrtek večer. Podle CNBC a Reuters tak zvyšuje tlak na guvernéra Fedu Jeroma Powella. Bude to první oficiální návštěva centrální banky poprvé za téměř dvacet let.
Američtí prezidenti tradičně respektují nezávislost centrální banky, která je daná zákonem. Trump svou návštěvou tuto nezávislost symbolicky narušuje. "Myslím, že odvedl špatnou práci, ale stejně brzy odejde," řekl Trump novinářům začátkem tohoto týdne na akci v Bílém domě. Powellovo funkční období v čele banky vyprší příští rok v květnu.