Navzdory jasným znakům ekonomického oživování ve Spojených státech, jakými jsou růst průmyslové výroby a spotřebitelských výdajů, trh s nemovitostmi zůstává zatížen přemírou nabídky a nesplácenými hypotékami. Tento nesourodý vývoj bude upraven v dlouhodobém horizontu, zatím se ale ukazuje, že realitní trh není akcelerátorem, ale brzdou hospodářského oživení.
Od března 2007, kdy byl ve stavebnictví zaměstnáván rekordní počet Američanů, zrušil sektor celkem 2,1 milionu pracovních míst. Podíl lidí pracujících ve stavebnictví na celkové pracovní síle v USA klesl z 6 % v prosinci 2007 na aktuální 4 %, kdy v sektoru pracuje 5,6 milionů zaměstnanců. Stavební výroba je stále 13 % pod úrovní loňského roku a 25 % níže oproti svému předkrizovému maximu, píše deník Wall Street Journal.
Vzhledem k aktuálně přesycenému trhu s domy, kancelářskými prostorami i obchodními centry může obnovení ztracených pracovních míst trvat, a dále se tak zvyšovat tlak na míru nezaměstnanosti, a to i v případě nastartování ekonomického růstu.
Propad nemovitostních cen navíc výrazně ovlivnil reálné bohatství lidí. Zatímco během realitního boomu využívali spotřebitelé, s vidinou stoupajících cen domů, své bydlení jako záruku k půjčkám, mnoho z nich nyní zůstalo s dluhy a nemovitostí, jejíž hodnota je po dvou letech výrazně nižší. Ačkoli jsou ceny realit víceméně stabilizované, předkrizové výše pravděpodobně v několika dalších letech nedosáhnou. To je jeden z důvodů, proč mnoho ekonomů nevěří, že současný nárůst tržeb je udržitelný.
„Trh s bydlením byl epicentrem krize a je také důvodem tak křehkého oživování,“ uvedl ekonom Ethan Harris z Merrill Lynch.
Důsledkem snížených cen nemovitostí je i zhoršený přístup menších firem k financování. Zatímco velké společnosti mohou využít vzpamatovávající se dluhopisový trh, malé podniky musí za bankovní půjčky ručit svým majetkem. S jeho klesající hodnotou se tak zhoršuje i dostupnost úvěrů a ta negativně dopadá na možnosti investic a přijímání nových zaměstnanců. To se podle Národní federace nezávislého obchodu týká téměř poloviny malých firem, které bankám ručí převážně svými komerčními budovami.
Podle Fedu ztratila hodnota realitního majetku drženého americkými nefinančními společnostmi oproti roku 2007 o 33 % na 6,3 bilionu dolarů. To je hlavním důvodem propadu celkového čistého korporátního bohatství na 12,9 bilionu dolarů z 15,9 bilionu USD.
Nižší ceny realit se v neposlední řadě odráží i v nižší částce vybrané na daních z nemovitostí, což brzdí výdaje federální vlády, která vyplácí mzdy zhruba 15 % pracovní síly. I ve státní správě se tak zvyšuje tlak na propouštění zaměstnanců. Ačkoli je trh s nemovitostmi objemově jen malou součástí americké ekonomiky, důsledky jeho vývoje mají klíčový význam pro celé hospodářství.
(Zdroj: Wall Street Journal)