Rozšířeno (15:42)
Rostoucí obavy z nedostatku takzvaných kovů vzácných zemin, které jsou nezbytné převážně při výrobě elektroniky, pomohly akciím malých těžebních společností po celém světě k výrazným ziskům. Tak výrazným, že nejen analytici, ale i sami zástupci firem z tohoto odvětví varují před možnou bublinou.
Představu ohledně rally, kterou si za nevelké pozornosti médii výše zmiňovaný podsektor připsal si lze udělat na základě vývoje indexu společností těžících kovy vzácných zemin sestavovaný firmou Kaiser Bottom-Fish Online. Tento ukazatel od konce roku 2008 zvýšil svou hodnotu na 12násobek a za poslední měsíc si připsal zisk ve výši 35 procent!
(Zdroj: Kaiser Bottom-Fish Online)
Tvůrce indexu, analytik těžebního sektoru John Kaiser v souvislosti s posledními trendy na zmiňovaném trhu varoval, že se trh chová podobně jako internetový sektor při nafukování „internetové bubliny“ v devadesátých letech. „Je to závod, v němž žádné z hlavních jmen nezůstává pozadu,“ shrnul pro deník Financial Times Kaiser. Podobnosti lze podle něho najít také s „uranovou bublinou“, kdy v letech 2006 až 2008 nárůst ceny tohoto kovu kvůli hysterii z jeho nedostatku vedl k tryskovému růstu těžařů této komodity. Dnes přitom většina těžařů uranu obchoduje zpět na úrovni několika (desítek) pencí.
Pro ilustraci rozměru možné současné bubliny upozorňuje deník Financial Times na zajímavý příklad. Šestici prakticky neznámých malých těžařských firem z USA, Kanady a Austrálie pomohla nedávná rally k tržní kapitalizaci téměř sedm miliard dolarů. Překvapivý na této cifře je fakt, že žádná z firem žádné kovy vzácných zemin zatím nevytěžila a celosvětová hodnota obchodu se vzácnými kovy podle FT dosahuje asi dvou miliard dolarů ročně.
"Řekl bych, že mnoho z firem z oboru průzkumu vzácných kovů nepřežije," řekl FT šéf kanadské Quest Rare Minerals Peter Cashin. "Mám obavy, že až tato bublina splaskne, pak to stejně jako se všemi ostatními bublinami skončí špatně," přizvukoval mu šéf kanadského zpracovatele vzácných kovů Neo Material Constantine Karayannopoulos.
Poslední eskalaci obav ohledně dodávek kovů vzácných zemin má na svědomí Čína, která je zodpovědná za zhruba 97 procent globální produkce těchto komodit. Čínský list China Daily minulý týden s odvoláním na informace zdrojů na čínském ministerstvu obchodu napsal, že Čína má v úmyslu v příštím roce snížit vývoz vzácných kovů o dalších 30 procent. Peking oficiálně žádnou změnu zatím nepotvrdil.
Trh o chystaném omezení vývozu vzácných kovů spekuluje delší dobu, i když Čína tyto informace zatím vždy popírala. Analytici podle agentury Reuters dokonce věří, že Peking si připravuje podmínky k tomu, aby mohl vývoz vzácných kovů v budoucnu zastavit úplně, což by odběratelé donutilo rychle hledat alternativní zdroje s menším ohledem na jejich cenu.
Čína disponuje obrovskými zásobami vzácných kovů, které může využít ke komerční těžbě. Snahy o omezení vývozu proto mohou být brány jako znaky sílícího protekcionismu či úmysl jedné z největších ekonomik světa nechat si strategické komodity, aby jich měla dostatek pro expanzi domácího průmyslu.
Ačkoliv Čína nyní dodává na trh velkou většinu vzácných kovů, nejde však o přirozený monopol vzniklý lokalizací nalezišť pouze na jejím území. Čína má totiž jen asi 36 procent nynějších využitelných světových zásob vzácných kovů. 0d 90. let však svou produkci výrazně rozšiřovala, zatímco producenti v USA a jinde na světě naopak své doly zavírali.
(Zdroj: Financial Times, čtk, AP)