Aktualizováno Americká centrální banka (Fed) v průběhu světové finanční krize masivně podporovala evropské finanční domy, které si v rámci speciální úvěrové linky denně půjčovaly desítky miliard dolarů. Ukázaly to včera podrobné záznamy, které Fed zveřejnil po měsících třenic. Přiměl jej k tomu až příkaz soud, Fed se zveřejnění dlouho bránil. Řady kritiků významnosti role americké centrální banky ve světovém finančním systému rozšířil fakt, že na vrcholu krize (po pádu Lehman Brothers v polovině září 2008) směřovalo v jednom okamžiku až 70 procent aktuálně půjčovaných prostředků.
Bylo to v jednom týdnu v říjnu 2008, kdy si od Fedu banky celkem vypůjčily 110,7 miliardy dolarů, evropské přitom z této sumy dostaly přes dvě třetiny. Po úvěrech v nouzi sáhly i mateřské ústavy České spořitelny a . Zdaleka nejvíce peněž v rámci nouzového financování si od Fedu půjčily finanční ústavy a Depfa. Ty si zmíněného 29. října 2008 vzaly skoro polovinu úvěrů, které Fed poskytl. Belgicko-francouzská si díky své newyorské divizi vypůjčila 33,5 miliardy dolarů, irská Depfa pak 24,6 miliardy USD. Depfa je součástí německé Hypo Real Estate Holding.
Bezprostředně po pádu Lehman Brothers Fed nabídnul mnohamiliardové úvěry i dalším evropským bankám. Půjčila si tak i francouzská bankovní skupina Société Générale, která je vlastníkem Komerční banky, a dne 29. října 2008 si zápůjčního programu s nízkým úrokem půjčila 5 miliard dolarů. Vlastník České spořitelny, Erste Group, si půjčil hned po pádu Lehman Brothers, k němuž došlo 15. září 2008, a to hned dvakrát po dvou miliardách dolarů. Z dat dále vyplívá, že po záchranném úvěru sáhly i banky jako Commerzbank či RBS.
Zpráva obsahuje názvy finančních institucí včetně částek, které si od Fedu za 97letou historii diskontního úvěrového programu půjčovaly. Má více než 25.000 stran a poskytuje bezprecedentní obraz toho, které banky se ocitly v tak vážných problémech, že se musely obrátit s žádostí o urgentní pomoc na americkou měnovou autoritu.
Fed byl mnohokrát vyzván, aby předložil záznamy z dob, kdy byla finanční krize na vrcholu, vždy to ale odmítl. Minulý týden ale boj definitivně prohrál, protože americký nejvyšší soud potvrdil předchozí verdikt soudu nižší instance, který Fedu už dříve nařídil data zveřejnit. Centrální banku ke zveřejnění informací nutila společnost Bloomberg LP, která je mateřskou společností agentury Bloomberg, a mediální společnost Fox News Network ze skupiny News Corporation. Média se odvolávala na americký zákon o svobodném přístupu k informacím, který vládním institucím nařizuje určité dokumenty zveřejňovat.
Obrana Fed pro zveřejnění byla založena na tezi, že zveřejnění záznamů by uškodilo bankám, které si od něj půjčovaly. Fed měl prý obavy, že pokud názvy bank zveřejní, budou tyto banky u veřejnosti považovány za slabé. Hrozilo také, že banky by se zdráhaly vypůjčené peníze použít, a to právě proto, aby tím nedaly veřejnosti najevo, že mají problémy.
(Zdroj: ČTK, Bloomberg, Fed, WSJ, The Telegraph)