Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Basel I., Basel II., … Basel III

Basel I., Basel II., … Basel III

28.06.2011 16:57
Autor: Rostislav Plíva, Patria Finance

Ne, toto není přímá snaha navázat na článek „QE 1, QE 2,… QE 3?“, přestože zde vidím mnoho paralel. Základní podobnost obou článků spatřují v tom, že se u diskutovaného Baselu, podobně jako u QE, jedná o opakovaný pokus uskutečnit něco, co zjevně ve svých dřívějších verzích nefungovalo, nebo minimálně nefungovalo tak dobře, jak sociální inženýři očekávali.

Příběh týkající se Baselu ale již nemá na konci otazník, protože nová regulace finančního sektoru už je prakticky dána. Bavíme se jen o její podobě. Já bych rád na tomto místě nyní naznačil, že bez ohledu na to, v čem budou modely „vylepšeny“, bude nová regulace jistě opět špatná. Dnes bych chtěl psát něco jiného. Bude se jednat o malý historický exkurz, pomocí kterého bych chtěl ukázat, jak Basel I. i Basel II. místo toho, aby krizi zabránily, její hloubku spíše prohlubovaly a zamlžovaly její skutečný rozsah.

Oficiálním důvodem k formování regulace Basel byla snaha zabránit morálnímu hazardu, kdy banky, které mohou zneužívat institutu věřitele poslední instance, úmyslně poskytují příliš rizikové půjčky a nechovají se dostatečně obezřetně, protože pokud na takovémto obchodu utrpí ztrátu, budou zachráněny podle pravidla „Too big to fail“ ze strany centrální měnové autority.

Na schůzce G-10 byla tak v roce 1988 schválena smlouva, která měla sjednotit světovou regulaci v oblasti bankovního kapitálu. Požadavky na kapitál byly odstupňovány dle velikosti rizika, které bylo spojené s držením daného aktiva. Tak kupříkladu vůči hotovosti není potřeba držet žádný kapitál, protože hotovost je brána jako bezrizikové aktivum. Stejně je na tom i v poslední době čím dál populárnější zlato, či méně a méně populární státní dluhopisy. Kapitálový požadavek je pro všechny stejný: 0. Pokud ale banka poskytla úvěr firmě, byla dle regulace nucena vyhradit 8 % ze svého kapitálu a „dát ho stranou“ pro případ, že by firma nebyla schopna svému závazku dostát. Pokud se jednalo o úvěr zajištěný nemovitostí, což byl přesně případ všech hypotečních úvěrů, o nichž se dnes tvrdí, že jsou příčinou této krize, stačila procenta pouze 4.

Implementace do právních řádů začala v úvodu devadesátých let. Velmi brzo ale přišla úprava vydáním „Recourse Rule“. Toto pravidlo snížilo kapitálové rezervy pro ABS (Asset Backed Securities). Tj. pokud jste měli pohledávku vůči komerčnímu subjektu, například z kreditních karet a sekuritizovali jste ji, tj. vydali jste na ni cenný papír, který danou půjčku zastupoval, již se na vás nevztahoval požadavek 8 %, ale pouhých 2 %. (Záleželo na ratingu či emitentovi, model se totiž trošku zkomplikoval, ale pro představu plných 80 % všech dluhopisů a 90 % MBS mělo rating dostatečný na to, aby se na ně vztahovala ona nejnižší hranice 2 %. Pokud se do celé transakce nějakým způsobem zapojil vládou sponzorovaný podnik typu Fannie Mae či Freddie Mac , byl 2% kapitálový požadavek jistý.) A tak se stalo, že banky byly motivovány k tomu, aby na všemožné úvěry vydávaly cenné papíry, protože i když se třeba jednalo o stejného dlužníka a stejný úvěr, pokud byl sekuritizován, byly s ním spojeny mnohem nižší náklady na vlastní kapitál. Motivace byla velmi silná. V systému, který byl již tak podkapitalizován, ještě narostla páka a množství cizí zdrojů. V teorii se tomu říká „indukovaná finanční inovace“.

Na trhu rovněž uměle vzrostla poptávka po dluhopisech krytých hypotékami, protože z hlediska poměru výnos/náklady představovaly nadstandardní zhodnocení investic. Následně vznikla poptávka po hypotékách, což vedlo banky k tomu, aby snižovaly úvěrové standardy pro své klienty. Tedy opět pravý opak toho, co bylo původně regulací zamýšleno. Celá situace byla těsně před krizí posvěcena i ze strany BIS, která doporučila rozšíření regulace o tuto americkou novinku. Nová regulace Basel II. ji od roku 2006 již obsahovala. Oligopol ratingových agentur schválený americkou komisí pro cenné papíry dával celému systému punc správnosti a jak sám regulátor uvádí „udržoval tržní disciplínu“, třebaže situace měla s trhem už pramálo společného.

Aktiva bank byla nadměrně koncentrována v hypotečních dlužních papírech a dalších údajně bezpečných instrumentech. Tak se stalo, že regulace, která měla vnést jasno do skutečného stavu bank a do jejich kapitálové vybavenosti, vlastně vytvářela mlhavou představu o skutečné situaci a problém zakrývala. Množství kapitálu, které banky před implementací Baselu držely, bylo výrazně vyšší, než po jeho implementaci. Páka celého bankovního sektoru značně narostla a při tom všem zde byla vláda a centrální autority, které tvrdily, že mají vše pod kontrolou a že vše je v pořádku. (pozn. banky i přes volnost pravidel držely kapitálu zhruba o 20-30 % více, než bylo požadováno)

Basel III. bez ohledu na různá procentíčka a parametry v modelech fungovat stejně nebude a v žádném případě nezabrání příchodu další krize. Modely, kterým dnes v praxi prakticky nikdo nerozumí, neboť platí pravidlo, že máte-li 4 odborníky, mají 5 názorů (mohu potvrdit z praxe), budou ještě složitější. Tím hůře bude možné se v nich vyznat a tím spíše budou zakrývat podstatu problému. Třebaže se Basel III údajně snaží zajistit dostatečnou kapitalizovanost bank, tak neřeší příčinu současné podkapitalizace a to emisi nekrytých peněz a institut věřitele poslední instance. V principu se bavíme o detailech a vůbec ne o podstatě problému. Je jen druhořadou otázkou, jakým způsobem opět tato regulace přispěje k většímu rozsahu problémů a k hloubce příští krize.

P.S. všem zvídavým doporučuji získat pár informací o tom, proč byla vlastně regulace ve formě Baselu I. implementována a kdo stál v pozadí.


Váš názor
  •  
    29.06.2011 13:08

    Pane autore, téma které jste zvolil je natolik závažné, že popsat je několika řádky lze jen těžkoa jak je vidět, vámi předkládané informace jsou nepřesné, zavádějící
    anna
    • zavadzanie
      02.07.2011 14:20

      Vážený pán autor, pred tým, než napíšete nejaký takýto článok, by som odporúčal aj dôverne sa oboznámiť s nejakou odbornou štúdiu, ktorú v suvislosti s implementáciu Basel III vydal BIS a nie len čítať nejakú populárnu literatúru. To by ste možno za negatívu uviedli aj nepríklad predpokladané dopady implementácie v súvislosti so zavádzaním na realny HDP, nezamestanosť, možno zvyšovabie urokovych sadzieb v suvislosti s poklesom ROE bánk a mnohe iné argumenty proti. Nespomínate ani procykličnosť tohto regulatorného opatrenia a apod. Nemám rád povrchnosť. Ak by ste sa teda na problém pozreli trochu detailnejšie, možno by ste si všimli, že BIS si NIKDY nedával za cieľ úplne predísť vzniku akejkoľvek krízy, ale skôr znižovať jej pravdepodobnosť resp. možné dopady. Vaše tvrdenie o tom, ako koncepcia Basel (I. a II) krízu ešte viac prehlbovala je postavné na čom? Odkiaľ to máte? Zrejme ste to sám nespočítal. Pozrite se teda nepríklad, ktorými BIS obhajuje vznik Basel III a potom o napíšte korektný článok. Byt vami, tak sa pozriem HLAVNE sem: http://www.bis.org/publ/bcbs173.pdf>. alebo sem: http://www.bis.org/publ/bcbs186.pdf alebo sem: http://www.bis.org/publ/othp10.pdf
      korzican
  • nekrytých peněz ???
    29.06.2011 8:56

    Pane autore, téma které jste zvolil je natolik závažné, že se musím ujistit: Proč používáte pojem "... a to emisi nekrytých peněz...", když emitované peníze jsou vždy kryty ? Jsou kryty "směnkami" v nejrůznějším hávu. Měl jste snad na mysli, že by peníze měly být kryty něčím jiným ? Neostýchejte se rozvést svou narážku.
    Detective
Aktuální komentáře
23.05.2025
11:00M2C míří na burzu: Český lídr v péči o nemovitosti sází na technologie a globální expanzi
10:30Tlak na dluhopisy polevil a ulevilo se i akciím  
10:13Do Česka dorazily první dodávky nového jaderného paliva od Westinghouse
8:56Německo hlásí růst HDP o 0,4 pct, ale celoroční stagnace zůstává ve hře
8:46Rozbřesk: Zhoršená nálada v eurozóně. Ale z jiného důvodu, než byste čekali
8:45Erste a VIG dnes naposledy s dividendou, růst HDP v Německu a další várka celního napětí mezi USA a EU  
22.05.2025
22:01Zámořské akcie se stabilizují, nárůstům vévodí Advanced Auto Parts  
17:20Výjimečný celý svět
16:50Ochlazení na akciovém trhu  
16:33Zlomový okamžik na evropském EV trhu? Čínská BYD poprvé poráží Teslu
16:12Jak Microsoft přemýšlí o AI? Základem jeho filosofie je paradox z 19. století
14:48Braňo Soták: Advance Auto Parts ukázala první světlo na konci tunelu, akcie prudce rostou  
14:48UNIMEX GROUP, uzavřený investiční fond, a. s.: Pozvánka na řádnou valnou hromadu
12:55OPEC+ zvažuje třetí navýšení těžby. Akcie ropných těžařů dál klesají
12:53Trumpův návrh daňového zákona prošel Sněmovnou reprezentantů
11:07Dluhový problém v USA a Japonsku sráží dolů dluhopisy i akcie  
10:39Ifo: Podnikatelská nálada v Německu se v květnu zlepšila, index je na 87,5 bodu
10:38Bankovní asociace zhoršila odhad letošního růstu HDP ze 2,1 na 1,7 procenta
9:36Jakub Blaha: Colt CZ poráží výhled i odhady a slibuje zdvojnásobení tržeb  
9:10Rozbřesk:Od cel k rozpočtu. Nervozita na amerických trzích znovu stoupá

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
8:00DE - HDP, q/q
16:00USA - Prodeje nových domů