Dolní komora německého parlamentu, Spolkový sněm, má ve středu znovu hlasovat o posílení záchranného fondu eurozóny, které projednávali lídři Evropské unie na nedělním summitu v Bruselu. Podle agentury DPA to dnes po schůzce předáků parlamentních stran s kancléřkou Angelou Merkelovou řekl šéf poslanecké frakce Zelených Jürgen Trittin. Merkelová potřebuje souhlas poslanců, aby mohla na středečním druhém summitu podpořit konečnou dohodu na komplexním balíku opatření k řešení dluhové krize eurozóny.
Ten bude podle Trittina obsahovat výrazně vyšší škrty řeckých dluhů než dosud plánovaných 21 procent, rekapitalizaci evropských bank v objemu zhruba 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč), z níž na německé připadne asi 5,5 miliardy (137,6 miliardy Kč), a navýšení Evropského fondu finanční stability (EFSF) na přibližně bilion eur. Toho má být dosaženo kombinací pojištění půjček zadlužených států a větším zapojením Mezinárodního měnového fondu.
Přesné podmínky tohoto posílení "palební síly" EFSF se podle Trittina ještě dolaďují. Ohledně diskutovaných škrtů řeckých dluhů, na nichž se má podílet i soukromý sektor, podle něj Merkelová prosazuje umazání mezi 50 a 60 procenty pohledávek vůči Aténám.
Podle původních předpokladů měl kancléřce k rozhodování na středečním summitu stačit souhlas členů rozpočtového výboru Spolkového sněmu. Parlamentní předák její Křesťanskodemokratické unie (CDU) Volker Kauder však dnes podle DPA navrhl, aby o úpravách hlasovalo celé plénum.
Kauder to zdůvodnil tím, že otázka posílení nástrojů EFSF "získala i vzhledem k veřejné debatě v posledních dnech na zásadním významu". Prodiskutovat by je tak podle něj měla celá komora, a ne jen její rozpočtový výbor.
Podle DPA se hlasování očekává ve středu odpoledne po projevu kancléřky, která před poslanci vystoupí s vládním prohlášením k aktuální situaci v eurozóně. To je podle agentury plánováno na 12:00.
Německý parlamentu o EFSF jednal už koncem září. Velkou většinou tehdy podpořil navýšení jeho garancí na současných 780 miliard eur (19,5 bilionu Kč), které fondu dávají reálnou úvěrovou kapacitu 440 miliard eur (11 bilionů Kč). Tyto prostředky by měly stačit na pomoc státům jako Řecko, Portugalsko a Irsko. Pokud by se však dluhová krize z nich přelila i do větších zemí jako Itálie nebo Španělska, fond by patrně již neměl dostatek prostředků.
Berlínská vláda musí předem žádat poslance o souhlas s finanční pomocí cizím státům na základě nedávného verdiktu německého ústavního soudu.