Starý zákoník práce, který platil do konce roku 2006, již moderační právo soudu obsahoval. Zaměstnavatelé s tímto institutem přišli do styku jen v krajním případě již existujícího sporu. Povědomí o tom, co to je moderační právo soudu, je proto omezené. Přesto je dobré pochopit, jaké souvislosti může přinést zahájení soudního sporu o platnost ukončení pracovního poměru. V konečném důsledku se vždy jedná o cenu zvoleného řešení a moderační právo soudu může mít na celkové náklady přímý vliv.
Jedná se tedy o právo soudu, který projednával spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru k návrhu zaměstnance. Soud při rozhodování o náhradě mzdy nebo platu neplatně propuštěnému zaměstnanci může přiměřeně snížit (tedy „moderovat“) povinnost zaměstnavatele. Takovou možnost měl jen v případě, že celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy, přesahovala 6 měsíců. V odůvodněných případech mohl soud náhradu mzdy zcela zamítnout.
Stávající zákoník práce již moderační právo soudu neobsahoval. Pokud zaměstnanec vyhrál spor, soud mu musel přiznat plnou náhradu mzdy bez ohledu na dobu trvání sporu a další okolnosti případu. Dnes se tedy v případě soudního sporu nahrazuje mzda ve výši průměrného výdělku za celou dobu trvání sporu a dále se poskytuje náhrada mzdy do doby, kdy zaměstnavatel umožní zaměstnanci pokračovat v práci nebo do doby řádného ukončení pracovního poměru.
Oživená naděje pro zaměstnavatele
V původním vládním návrhu nebylo moderační právo zvažováno. Teprve z podnětu odborné veřejnosti byla možnost zmírnění důsledků neplatnosti skončení pracovního poměru do návrhu zákona zařazena. Důvodová zpráva k tomuto bodu omezuje pouze na konstatování návratu moderačního práva do právního řádu.
A výsledek již vlastně víte. S několika změnami se znovu zavádí moderační právo soudu. Zaměstnavatel bude mít možnost navrhnout soudu, který rozhoduje o nároku zaměstnance na náhradu mzdy v souvislosti s neplatným ukončením pracovního poměru, aby povinnost zaměstnavatele k náhradě delší než šest měsíců snížil. Moderační právo u nároků kratších než šest měsíců se tedy neuplatní.
Dalším rozdílem proti původní úpravě platné do roku 2006 je absence práva soudu náhradu mzdy nepřiznat vůbec. Přesto je tato změna zákoníku práce rozumná a užitečná.
Předchozí díly:
1. díl - Novelou zákoníku práce krok za krokem
2. díl - Novelou zákoníku práce krok za krokem: Základní zásady s otazníkem
3. díl - Novelou zákoníku práce krok za krokem: Závislá práce
4. díl - Novelou zákoníku práce krok za krokem: Neplatnost pracovněprávních úkonů
5. díl - Novelou zákoníku práce krok za krokem: Pracovní smlouva
6. díl - Novelou zákoníku práce krok za krokem: Zkušební doba
7. díl - Novelou zákoníku práce krok za krokem: Pracovní poměr na dobu určitou
8. díl - Novelou zákoníku práce krok za krokem: Dočasné přidělení zaměstnance
9. díl - Novelou zákoníku práce krok za krokem: Nový výpovědní důvod
10. díl - Novelou zákonku práce krok za krokem: Zákaz výpovědi v ochranné době
11. díl - Novelou zákoníku práce krok za krokem: Odstupňované odstupné