Souboj o ropu a plyn v Jihočínském moři přituhuje: Vietnam vyzval Čínu ke zrušení průzkumných licencí ve sporných vodách

Na ropu a plyn bohaté vody Jihočínského moře se už poněkolikáté stávají ohniskem roztržky, v níž se nastupující světová velmoc nemůže nechat zahanbit menšími sousedy. Vietnamská vláda dnes vyzvala čínskou státní společnost China National Offshore Oil Corporation (CNOOC), aby zrušila pozvání zahraničním ropným a plynárenským společnostem k prozkoumání devíti bloků kolem Paracelských ostrovů a Tonkinského zálivu - částí Jihočínského moře, na které si činí nárok jak Čína, tak Vietnam.

Vypsání soutěže na provádění průzkumných prací je protiprávní akt, který „vážně narušil“ svrchovaná práva Vietnamu, uvedl mluvčí vietnamského ministerstva zahraničí v komentáři vyvěšeném na webových stránkách úřadu. Tendr by měl prý být okamžitě odvolán. Licence na průzkum už ve sporných oblastech získaly společnosti jako Exxon Mobil, Talisman Energy a Forum Energy.

Čínské těžařské ambice se řadí k dalším případům kočkování pobřežních států Jihočínského moře, kdy jeden druhému brání v aktivitách, které by mohly naznačovat uzurpování si územních práv ve velmi rušném koridoru námořního obchodu. Minulé léto se u Spratleyových ostrovů střetly vietnamské rychlé čluny s čínskými rybářskými loděmi. Během následné honičky se rybářská síť jedné z čínských lodí zapletla do kabelů spuštěných z vietnamské lodi zkoumající podmořská ložiska ropy. Vietnamská loď pak vlekla čínskou, dokud rybáři sít neodřízli. Podle Číňanů byla vietnamská výzkumná loď v oblasti ilegálně.

Do podobného sporu se dostala Čína s Filipínami, když loni čínské hlídkové čluny bránily v plavbě filipínské výzkumné lodi v oblasti Scarborough Shoal. Čína akci hájila slovy, že šlo o zákonné jednání na ochranu práv, a ne o obtěžování a ohrožování plavidla, jak tvrdila Manila. Konflikt se vyostřil letos 11. dubna, kdy došlo ke střetu mezi filipínskými námořními silami a čínskými rybářskými loděmi. Filipínci rybáře zatkli a Čína do oblasti v reakci vyslala dvě plavidla.

Čína si nárokuje prakticky celou oblast Jihočínského moře (i se všemi Spratleyovými ostrovy a také s Paracelskými ostrovy, o které vede spor v Tchaj-wanem i Vietnamem) a jako podklad používá tzv. Mapu devíti čar. Tyto linie (na obrázku vyznačené červeně) svým vymezením Vietnamu, Bruneji, Malajsii a Tchaj-wanu v moři neponechávají prakticky žádný prostor krom úzkého pobřežního pásma. 



CNOOC u jednoho z ostrovů postavila první plošinu pro hloubkové podmořské vrty už v květnu, což je považováno za nepřímé vyhrazení si suverénních práv nad sporným územím. Podle čínské státní společnosti mají nabízené těžařské bloky rozlohu 160 tisíc km2 (dvojnásobek rozlohy ČR). Vietnam tvrdí, že tato oblast leží „zcela ve vietnamském pásmu 200 námořních mil od pobřeží či kontinentálního šelfu, v němž je naše výlučná ekonomická zóna.“ Dokonce se prý ani nejedná o území rozporované oběma státy.

Ještě před vypsáním tendru vietnamský parlament schválil zákon prohlašující sporné území za integrální součást Vietnamu. Čína si v odpověď pozvala vietnamského velvyslance v Pekingu na kobereček, aby proti zákonu protestovala.

Pod vodami nárokovanými hned šesti státy se podle posledních odhadů nachází až 30 mld. tun ropy a 16 bilionů m3 zemního plynu. To by Číně při současném tempu spotřeby vystačilo na 60 let v případě ropy a 100 let u plynu.

Filipínci se převahu čínského námořnictva snaží kompenzovat spojenectvím s USA. Americký prezident Barack Obama prohlásil, že Spojené státy posílí vojenskou, a hlavně námořní, přítomnost v Pacifiku, čemuž odpovídá rapidní nárůst pomoci filipínské armádě as naha navázat užší vazby s ozbrojenými silami dalších zemí. Za posledních deset let obdržela Manila od Washingtonu vojenskou asistenci v hodnotě 500 mil. USD. Jednotky obou zemí také pořádají společná vojenská cvičení. Pomalu se začíná se rozvíjet i vojenská spolupráce USA a Vietnamu. Americké zásobovací lodě mohou už několik let kotvit a provádět údržbu a opravy ve strategicky položeném přístavu v zátoce Cam Ranh.

Čínští představitelé svým americkým kolegům dali najevo, že Jihočínské moře považují za klíčovou oblast národních zájmů, na rovině s Tchaj-wanem, Tibetem a Sin-ťiangem. Nacionalisticky orientovaný čínský list Global Times, považovaný za mluvčího jestřábího křídla vládních struktur, v červenci roku 2010 napsal, že „Čína se nikdy nevzdá práva na ochranu jádrových zájmů vojenskými prostředky.“ Podle čínského ministerstva obrany má Peking dostatečné „historické a právní podklady“, aby své nároky opodstatnil. Ostatní tyto nároky zpochybňují s tím, že nemají podporu v mezinárodním právu a že na historii se při vymezování námořních hranic odvolávat nelze.

Čína vytlačila Vietnam (tehdy ještě Jižní Vietnam) z Paracelských ostrovů v malé bitvě v roce 1974, při níž zahynulo 71 vojáků. Po znovusjednocení v roce 1976 Socialistická republika Vietnam vznesla na ostrovy územní nárok. 

(Bloomberg, Foreign Policy, WSJ, The New York Times)