Na ECB roste tlak, aby nakoupila velký objem dluhopisů zemí v problémech, tedy Itálie a Španělska. Do své rozvahy může tyto dluhopisy získat přímo či nepřímo přes ESM. Předpokládejme, že ECB tak skutečně učiní s tím, že cílem je prudké snížení výnosů dlouhodobých vládních dluhopisů těchto zemí. Skončila by pak krize? K tomu by došlo jen v případě, že by kroky ECB obnovily fiskální solvenci, vnější solvenci a také růst zmíněných ekonomik. V případě Itálie by těchto cílů mohlo být dosaženo poměrně lehce. U Španělska by na to intervence ECB ale nestačily.
Daná země dosahuje fiskální solvence v případě, že její primární rozpočtový přebytek převyšuje veřejný dluh násobený rozdílem mezi dlouhodobými sazbami a dlouhodobým nominálním růstem její ekonomiky. Pokud by v Itálii a Španělsku dlouhodobé sazby dosahovaly průměru sazeb v eurozóně, stačil by Itálii na dosažení fiskální solvence primární přebytek ve výši 4,2 % HDP, ve Španělsku by to bylo 2,8 % HDP. S ohledem na současnou rozpočtovou bilanci by Itálie byla solventní již v příštím roce, Španělsko ale zdaleka ne.
Vnější solvence je dosaženo v případě, že primární přebytek běžného účtu převyšuje vnější dluh násobený rozdílem mezi dlouhodobými sazbami a nominálním růstem. Pokud by sazby ležely opět blízko průměru eurozóny, Itálii by na dosažení vnější solvence stačilo dosažení primárního přebytku běžného účtu ve výši 0,8 % HDP (nyní dosahuje deficitu 1,8 % HDP). U Španělska by bylo třeba dosáhnout přebytku 3,1 % HDP (nyní dosahuje 2,5 % HDP). Vnější solvence by tedy v případě Itálie dosažena nebyla, u Španělska je pak tato možnost ještě mnohem vzdálenější.
Pokles sazeb by měl výrazný vliv na růst obou zemí v případě, že předchozí útlum byl vyvolán růstem sazeb. Bylo by tomu tak zejména tehdy, že by tempo růstu utrpělo kvůli poklesu investic. To se sice stalo ve Španělsku, pokles investic tam ale odrážel zejména kolaps ve stavebnictví a potřebu snížení dluhu soukromého sektoru. Ta není patrná v Itálii, pokles sazeb by této zemi tedy pomohl, ale pro obnovení růstu ve Španělsku by dostatečný nebyl.
Celkově tedy můžeme říci, že masivní intervence ECB na dluhopisových trzích by u Itálie hrála rozhodující roli, ovšem v případě Španělska by jejich vliv byl mnohem menší.
(Zdroj: Natixis)