Španělská vláda dnes prodala v aukci 3měsíční a 6měsíční pokladniční poukázky celkem za 3,6 miliardy eur, přičemž rostoucí očekávání, že země zažádá o finanční pomoc z evropských fondů, stlačila průměrné výnosy výrazně níž.
Upsaný objem bez problémů přesáhl stanovený cíl 2,5 až 3,5 mld. EUR. Průměrný výnos u čtvrtletních poukázek, jichž se prodalo za 1,7 mld. EUR, spadl na 0,946 % z 2,434 % v červencové aukci. U pololetních poukázek, kterých Madrid upsal za 1,9 mld. EUR, klesl výnos na 2,026 % z 3,691 % v červenci. Pokles výnosů přitom provázela slušná poptávka, která u kratší splatnosti vzrostla na 3,4násobek upsaného mnoštví z 2,9násobku v červencové aukci, zatímco u delší splatnosti klesl poměr bid-to-cover na 2,2 z červencových rovných 3.
Trhy se soustředí na spekulace ohledně zpráv, že Španělsko by se mohlo stát v pořadí čtvrtou zemí eurozóny, která zažádá o zahraniční pomoc. V příštím týdnu chce země důvěru trhů otestovat aukcí dluhopisů s delšími splatnostmi.
Španělsko dnes potvrdilo pokles své ekonomiky ve druhém čtvrtletí o 0,4 procenta. Tempo meziročního poklesu bylo přitom revidováno na 1,3 procenta z původního -1 %. Španělsko se v prvním čtvrtletí propadlo do nové recese, když jeho HDP mezikvartálně klesl o 0,3 procenta a meziročně o 0,6 procenta.
Výkon španělské ekonomiky brzdí především propad domácí spotřeby, který souvisí se snahami tamního kabinetu o snížení schodku veřejných financí a nastoupení cesty rozpočtové odpovědnosti. Výdaje domácností se ve druhém čtvrtletí meziročně snížily o 2,2 procenta a výdaje veřejného sektoru o tři procenta. Stavebnictví se propadlo o 11,8 procenta. Vývoz stoupl o 3,3 procenta a dovoz zboží a služeb klesl o 5,4 procenta.
Statistický úřad v pondělí revidoval údaje o ekonomickém růstu za uplynulé roky 2010 a 2011. V roce 2010 ekonomika po revizi klesla o 0,3 procenta místo 0,1 procenta. V roce 2011 se pak hrubý domácí produkt zvýšil jen o 0,4 procenta, přitom doposud statistici uváděli růst o 0,7 procenta. Revizi za loňský rok způsobila hlavně změna údajů o vnější poptávce, která ukázala, že vývoz byl slabší, než se původně myslelo. Podporou ekonomice je stále vývoz, který v druhém kvartále vzrostl o 3,3 procenta v meziročním srovnání, v porovnání s propadem domácí poptávky – ve 2Q o 3,9 procenta a v předchozím čtvrtletí o revidovaných 3,2 procenta.
Španělsko je považováno v současnosti za dalšího horkého kandidáta na zahraniční finanční pomoc. Země se již rozhodla požádat o pomoc pro svůj problémový bankovní sektor, přislíbeno má až 100 miliard eur. V červenci se náklady na financování země na trhu vyšplhaly na nejvyšší hodnotu od zavedení eura před 13 lety. „Vzhledem k rostoucímu utahování fiskální politiky a velmi vysoké nezaměstnanosti, je tu riziko prodloužení recese,“ domnívá se ekonom Martin van Vliet. Očekává, že Španělsko by mohlo podat oficiální žádost o vnější financování v období od poloviny září do října.
Finální rozhodnutí Madridu o pomoc oficiálně zažádat však zatím údajně nepadlo. V úvahu připadá několik možností, přičemž nejvíce diskutovaná je v současnosti kombinace nákupů španělských vládních dluhopisů evropským záchranným fondem EFSF na primárním trhu a intervence Evropské centrální banky na sekundárním trhu. Jednání mají vrcholit při dalším setkání ministrů financí EU ve dnech 14. až 15. září. Kancelář premiéra Mariana Rajoye spekulace odmítla komentovat a mluvčí ministerstva hospodářství uvedla, že postoj Madridu se nezměnil v tom, že země vyčkává do příštího jednání Rady guvernérů ECB 6. září, po němž by mělo být jasné, jak konkrétně hodlá ECB intervenovat. Podle jednoho ze zdrojů Reuters by případné formální oznámení pomoci přišlo nejdříve 12. září, kdy by měl německý Ústavní soud rozhodnout, zda bude Německo moct dokončit ratifikaci vzniku stálého záchranného fondu eurozóny ESM.
Zatímco na mezinárodních finančních trzích je aktuálně patrná důvěra v řešení španělských problémů, v zemi spíše roste nervozita. Alespoň to mohou naznačovat údaje o výběru vkladů ze španělských bank ze strany soukromého sektoru. Výběr peněz z bankovních účtů se v červenci zvýšil, zatímco vklady spotřebitelů i firem se snížily od konce června o pět procent na 1,509 bilionu eur. Vklady v zemi jsou nyní nejnižší od roku 2008. V Řecku se přitom odliv peněz naopak zastavil a vklady po červnových volbách stouply o dvě procenta, vyplývá z údajů ECB.
Španělské banky podle ECB rovněž v červenci prudce snížily objem státních dluhopisů ve svém vlastnictví, a to o 7,58 miliardy eur, což byl nejvyšší měsíční pokles od loňského srpna. Celkem měly na konci července ve vlastnictví státní dluhopisy v tržní hodnotě 247,2 miliardy eur. Objem státních dluhopisů v držení se snížil také u řeckých, portugalských a francouzských bank. Naopak italské banky zvýšily objem státních dluhopisů v držení.
Na primárním trhu dnes operovala i italská vláda, která prodala v aukci 2leté dluhopisy s nulovým kupónem v objemu 3 miliardy eur. Výnos přitom klesl na 3,06 procenta z 4,86 % v aukci před měsícem a je tak na nejnižší úrovni od letošního března. Důležitější aukce ale Itálii čeká ve čtvrtek, kdy bude vláda prodávat papíry se splatností pět až deset let až za 6,5 miliardy eur.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, čtk)