Ruský stát hodlá v následujících letech výrazně podpořit jaderný průmysl, a to jak civilní, tak vojenskou větev. Do státní korporace Rosatom, která zastřešuje četné aktivity v jaderném průmyslu i výzkumu, chce vláda do roku 2020 na dotacích napumpovat 1250 mld. RUB. (kolem 41 mld. USD), přičemž většina by měla jít na stavbu nových jaderných energetických bloků doma i v zahraničí. Pokud by rusko-české konsorcium společností Škoda JS a Gidropress (spadá pod Rosatom) vyhrálo tendr na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín, mohla by část peněz z ruského státního rozpočtu skončit v jižních Čechách.
Financování státního programu podpory rozvoje jaderného průmyslu na příští tři roky schválilo ruské ministerstvo financí ve svém podrobnějším rozpočtovém plánu. Vláda odvětví podporuje již delší dobu, avšak právě v nejbližších letech by do něj mělo od státu jít zatím nejvíc prostředků. Podle šéfa Rosatomu Sergeje Kirijenka by v příštím roce měla suma dotací vzrůst o 50 mld. RUB, přičemž v dalších letech by celková částka měla růst 20% tempem. Ještě víc bude Rusko navyšovat podporu zbrojních divizí Rosatomu – ročně o 30 %.
Podle zdrojů deníku Kommersant by Rosatom měl od státu letos na nejrůznější federální programy dostat 160 mld. RUB, v příštím roce celkem 200 mld. RUB a poté dva roky vždy o 50 mld. RUB víc než v roce předchozím. Největší část prostředků (kolem 60 mld. RUB ročně) z toho připadne jaderné energetice, konkrétně investičnímu programu koncernu Rosenergoatom, který mimo jiné zodpovídá za stavbu jaderných elektráren. Prostředky přitom poputují jak na projekty doma, tak v zahraničí. V dotačním rozpisu je třeba položka 37 mld. RUB na stavbu atomového ledoborce a, daleko významněji, sumární příspěvek 93 mld. RUB (kolem 3 mld. USD) na výstavbu jaderné elektrárny Akkuyu v Turecku, která by měla být zahájena v příštím roce.
Smlouvu o zbudování čtyř reaktorů (vůbec prvních v zemi) u středomořského pobřeží o souhrnném výkonu 4800 MW podepsalo Rusko s Tureckem v roce 2010. Rosatom elektrárnu na své náklady postaví a poté bude vlastnit a provozovat, přičemž 49% podíl by měl prodat strategickému investorovi, pravděpodobně jedné z tureckých utilit. Celkové náklady projektu se odhadují na 20 mld. USD. Podle mezivládního kontraktu se turecký distributor zavázal prvních 15 let provozu odebírat 70 % elektřiny prvních dvou bloků Akkuyu za garantovanou cenu 12,35 amerických centů za KWh. Původně přitom Rusové požadovali alespoň 21 centů za KWh, což je předpokládaná hranice návratnosti při projektovaných nákladech na stavbu a zabezpečení elektrárny. Současné nastavení projektu tak pro Rusko není příliš výhodně a předpokládá podporu ze strany státu.
Rosenergoatom je na garantovaných cenách závislý i doma, kde má rozestavěno šest elektráren. Bloky postavené v poslední době nyní dodávají elektřinu za zvýšený tarif. Ten byl nicméně v loňském roku snížen - a Rosenergoatom se okamžitě propadl do ztráty. Státní garance na vykupovanou elektřinu u nových bloků Temelína požaduje i tuzemský . Podle šéfa internetového portálu AtomInfo.ru Alexandra Uvarovova je státní podpora jaderné energetiky celosvětově rozšířenou praxí. Požívají jí například společnosti stavící reaktory v Indii a Číně.
(Zdroj: Kommersant, Today´s Zaman)