Dvouprocentní inflační cíl, který si nedávno předsevzala japonská centrální banka (BOJ), je fata morgana, která se rozplyne v momentě, kdy se trhy dostanou zpátky do reality, varoval dnes bývalý vysoký funkcionář ministerstva financí Eisuke Sakakibara, který se o podobný kousek pokoušel před více než deseti lety. Zpochybnil tak úsilí premiéra Šinzó Abeho, který se s pomocí kombinace extrémně uvolněné měnové politiky a fiskální stimulace snaží dostat japonskou ekonomiku z léta trvajícího deflačního marasmu brzdícího růst.
„Co se inflačního cíle 2 % týče, to se nepodaří. Deflace je strukturální. I v době mezi roky 2002 a 2007, kdy se Japonsko nacházelo na růstové trajektorii, ceny klesaly. Zbavit se deflace bude nesmírně obtížné,“ prohlásil ekonom, kterému se v zemi přezdívá „pan Jen“. Na konci 90. let se totiž Sakakibara proslavil pokusy ovlivnit kurz japonské měny skrze slovní i měnové intervence.
Centrální banka v lednu na žádost Abeho vlády zvýšila inflační cíl z 1 % na 2 %. Naposledy byla inflace takto vysoko v roce 1997, když byla zvýšena daň z obratu. S deflací, tedy poklesem cen a růstem hodnoty peněz, Japonsko neúspěšně zápasí od roku 1995. Ekonomové tento nepříliš podrobně zmapovaný jev vnímají převážně negativně. Podle jednoho z argumentů pokles cen odrazuje od nákupů, jelikož spotřebitelé očekávají další zlevňování, což podlamuje domácí poptávku.
Japonsko se dostalo do deflační pasti. Ta vypadá zhruba takto: Pokles cen (jak spotřebitelských, tak cen výrobců) vede ke snížení tržeb a zisků podnikatelské sféry. Podniky jsou nuceny snižovat náklady. To obvykle vede k růstu nezaměstnanosti, případně i ke snižování mezd zaměstnanců. Rostoucí nezaměstnanost a klesající mzdy snižují kupní sílu domácností. Nižší poptávka vede k dalšímu tlaku na snižování cen. K japonským problémům se přidal silný jen, který podkopal potenciál kdysi silných exportérů.
Dosavadní trend se pokouší zvrátit nová vláda Liberálně demokratické strany (LDP) v čele s Šinzó Abem. Ten centrální banku krom vyššího inflačního cíle donutil rozšířit od příštího roku program nákupů aktiv (dluhopisů i akcií) na neomezený objem. Jinými slovy, hodlá tisknout peníze, dokud to v ekonomice nevyvolá tlak na růst cen. Je ovšem otázkou, do jaké míry je deflace v Japonsku peněžním jevem. Nově jmenovaný a parlamentem schválený guvernér BOJ Haruhiko Kuroda slíbil, že udělá „cokoli“, aby 2% inflační mety dosáhl do dvou let.
Podle Sakakibary je deflace v Japonsku, třetí největší ekonomice světa, do značné míry důsledkem integrace s čínskou ekonomikou, momentálně světovou dvojkou. Proto je prý překonání tlaku na pokles cen téměř nemožné. „Levné čínské zboží zaplavuje Japonsko a sráží ceny. Mnoho japonských společností kvůli nákladům přesouvá výrobu do Číny, takže se to jen tak nezmění,“ prohlásil Sakakibara v rozhovoru pro CNBC.
Ohledně výhledu pro ekonomiku je však větším optimistou: „Možná se dostaneme až na 2-2,5% růst reálného HDP, možná letos začne oživení.“ V posledním kvartále loňského roku japonská ekonomika zaznamenala 0,2% růst, předtím dvě čtvrtletí klesala.
Opatrnost Sakakibara radí i ohledně vývoje kurzu jenu, který od začátku roku vůči dolaru oslabil o 11 %. Pokud prý měna prolomí hranici 100, další zastávkou by mohlo být 130 USD/JPY. I extrémně oslabená měna může být pro ekonomiku velkým rizikem. Pomáhá sice exportérům, ale na druhou stranu prodražuje účet za dovezené energetické suroviny, na nichž je Japonsko extrémně závislé. Kurz mezi 90 a 95 by prý byl ideální. Momentálně se jen vůči dolaru obchoduje za zhruba 96. „Pamatuji si, jak v letech 1998, 1999 kurz vystoupal na 150. Byl jsem tehdy ve vládě a byl jsem strachy bez sebe,“ vzpomíná na své působení na ministerstvu financí Sakakibara.
Snahy nové japonské vlády zatím na domácí půdě přináší ovoce. Burza v Tokiu se nachází v býčím trendu od poloviny listopadu, kdy se začaly ostřeji rýsovat kontury Abeho prorůstové strategie pro prosincové předčasné volby, jež předák LDP nakonec vyhrál. Index Topix, zahrnující nejvíc titulů, od té doby posílil o neuvěřitelných 40 %.
Pozornost se nyní zaměří na to, jaké akce podnikne BOJ na prvním zasedání měnového výboru pod vedením Kurody, který byl v posledních osmi letech prezidentem Asijské rozvojové banky. Někteří investoři již spekulují, že by mohl svolat mimořádné zasedání měnového výboru ještě před pravidelným, které se má uskutečnit 3. a 4. dubna.
Kuroda nahradí nynějšího guvernéra BOJ Masaakiho Širakawu, který začátkem února oznámil, že z funkce odejde 19. března, tři týdny před skončením pětiletého mandátu. To však pro Kurodu znamená drobný zádrhel. Jeho současné schválení ve funkci je totiž pouze pro dosloužení období jeho předchůdce, tedy do 8. dubna. Poté bude muset být zvolen znovu na celé pětileté období. Toto hlasování se zřejmě uskuteční na počátku příštího měsíce. Opoziční demokraté, kteří mají 87 z 242 křesel v horní komoře parlamentu, však již varovali, že podpoří Kurodu při prvním hlasování, ale musí se ještě rozhodnout, zda ho potvrdí i na celé pětileté funkční období.
Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 v reakci na Kurodovo potvrzení v obou komorách parlamentu stoupl o 1,5 procenta na 12.560,95 bodu, tedy na nejvyšší úroveň od září 2008. Za celý týden si index připsal 2,3 procenta. Zaznamenal tak již čtvrtý týdenní nárůst za sebou.
(Zdroje: CNBC, Bloomberg, Reuters, ČTK)